Jak přežít dobu jedovou?: Základem jsou informace

Autor: Prof. RNDr. Anna Strunecká, DrSc.

Nakladatelství: ALMI

Rok vydání: 2012

„Ovšem každá látka se může stát jedem, záleží především na jejím množství a na době, po kterou ji člověk konzumuje.“

Svět kolem nás je plný chemie. Od ovzduší, které dýcháme, přes „éčka“ v potravinách, ropné deriváty v kosmetice, až po tuny léků, které do sebe ládujeme. To všechno má pochopitelně negativní vliv na naše zdraví. A protože jsem vyznavačka zdravého životního stylu a přírodní léčby, tak se intenzivně zajímám o to, co do svého těla dostávám. A kniha Jak přežít dobu jedovou? je k tomu vhodným průvodcem.

          

      Kniha volně navazuje na knihy Doba jedová 1 a 2, které autorka napsala spolu s profesorem Jiřím Patočkou. Shrnuje některá témata popsaná ve výše uvedených knihách, ale je přidáno i několik nových. Kniha je rozdělena na dvě části. První se zabývá látkami, které našemu zdraví škodí nejvíce a nejsou často na první pohled zřejmé, jako je hliník, glutamát, aspartám, fluoridy, sója, MMS, hormonální disruptory, očkovací látky atd. Ve druhé části se autorka věnuje způsobům, jak svoje zdraví chránit a předcházet nemocem jako je chřipka, autismus, kardiovaskulární choroby, rakovina, Alzheimerova nemoc a jiné. V závěru se autorka dotýká i některých duchovních témat, jako je smrt či život po smrti.

         

        Kniha se snaží čtenáře informovat o škodlivých látkách okolo nás. Anna Strunecká je bývalá vědecká pracovnice Univerzity Karlovy a zabývá se řadou v dnešní době kontroverzních témat jako je očkování, škodlivost sóji, autismus apod. Na knize je poznat, že pracovala ve vědě, většinu svých tvrzení má řádně podloženou odpovídajícími studiemi a každou kapitolu uzavírá seznam zdrojů, ze kterých čerpala. 

mmmmOvšem místy je kniha psána až příliš odborně, myslím, že laický čtenář bez lékařského nebo aspoň hlubšího přírodovědného vzdělání se v odborných pojmech trochu ztratí. Dost pochybuji o tom, že běžný člověk ví, co jsou to astrocyty, gliové buňky, antigeny či suprachiazmatická jádra hypotalamu. Já sama mám poměrně dobré znalosti fyziologie i biochemie, a i přesto mi to občas dalo zabrat :-). Stejně tak když autorka vysvětluje fyziologické fungování mozku, epifýzy nebo popisuje mutace chřipkového viru či chemické složení mastných kyselin, zachází zbytečně do velkých podrobností, které bych uvítala spíše v odborné učebnici než v populárně naučné publikaci.    
          

           

mmmmInformace v knize jsou rozhodně zajímavé, něco z toho už jsem věděla (např. o škodlivosti hormonální antikoncepce či umělých potravinářských barviv), něco pro mne bylo nové (např. škodlivost sóji, fluoridů, MMS).

Co se týče věrohodnosti poskytnutých informací, i přesto že autorka odkazuje na příslušné studie, myslím, že čtenář by měl být kritický (např. velmi doporučuje mast Bepanthen, kterou já bych naopak zavrhla kvůli obsahu ropných derivátů - paraffinum liquidum, petrolatum – které bych si na pokožku rozhodně nenamazala). Netvrdím, že si autorka vymýšlí, to v žádném případě, většina jí uvedených látek jsou skutečně hrozbou, ale někdy, dle mého názoru, zbytečně straší a přehání. Kniha místy vyvolává pocit, že se člověk namůže ani napít vody, aniž by do sebe nedostal hromadu škodlivin. 

Ale myslím, že jsou to rozhodně užitečné informace, neboť jen informovaný člověk může chránit své zdraví. Takže pokud máte zájem se dozvědět dopodrobna, co za látky se skrývají kolem nás, je to ta pravá kniha pro vás.

A na závěr se s vámi chci podělit o pár věcí, které jsem se v knize dočetla, a docela mě zaujaly :-):

• Z pyramidových čajových sáčků se uvolňují hormonální disruptory (látky ovliňující působení hormonů) – dobrá, doplním zásoby sypaného čaje!
• Při intoxikaci hliníkem (obsažen ve vakcínách, či v přidaných látkách v potravinách) pomáhá křemík! – sice nevím, jak poznám intoxikaci hliníkem, ale rozhodně vím, jak se jí zbavit :-D
• Konzumenti čokolády jsou štíhlejší – jupí, sem s ní a po kilech! :-D
• Pojídání sóji potlačuje libido! – sakra :-D
• Vlhčené ubrousky a bělený toaletní papír obsahují jedovaté látky (dioxiny) – už ani ten toaleťák není bezpečný... :-)

mmmmZnáte knihy Doba jedová?