Epos o panáčkovi: Okružní jízda na hřbetě smrti

Autor: Jaroslav Beznoska

Nakladatelství: Epocha (Edice Pevnost)

Rok vydání: 2016

„Byl jsem jako automat na smrt. Kousek za mnou jsem zahlédl dva cíle a můj revolver vyplivl další dvě kulky. Pak se objevil někdo z místní ochranky a hned se zase ztratil v proudech krve tryskajících mu z krční tepny. Byl jsem jako profesionální chirurg, rychlý a přesný, všichni mrtví v hale svírali v ztuhlých dlaních buď zbraně, nebo průkazy tajných agentů. Podřezával jsem je kulkami místo skalpelu...“

Stojím před nelehkým úkolem napsat co nejvíce objektivní článek o knize, která mi žánrově nesedla, ale přesto jsem přesvědčena, že za přečtení stojí. Nemyslím si, že jsem křehká dívenka, kterou pohoršují desítky mrtvol a potoky všech možných tělních tekutin, ale tentokrát mě to prostě neoslovilo. Kniha Epos o panáčkovi je prvotinou českého autora Jaroslava Beznosky a připravte se na pořádně akční psychedelické tóčo.

         Veleměsto, Meziměsto a Podměsto. David, šéf městské informační služby toužící po moci, a jeho kamarád Robert. A taky Andrea, investigativní reportérka. K tomu děsivý panáček a přízrak přítelkyně z minulosti. Lavinovitě se šířící vraždy a sebevraždy, panika a snaha přijít na to, kdo nebo co za tím stojí. Intriky a boje s podsvětím a nabušení motorkářští rytíři. Akce, střílení a výbuchy. Krev teče a mrtvá těla se množí. Zkrátka a dobře vás to pohltí a rozemele na cucky.

Ze začátku nastoupilo mírné zmatení, kdo je kdo a kde jsme se to vlastně ocitli. Příběh je vyprávěn očima Roberta a Davida, ale není to odlišeno, takže občas dumáte, čí linka je vyprávěna tentokrát. Autor ale nenechává čas na zbytečné mudrování a pádí vesele dál. Počet mrtvol roste geometrickou řadou a řádně ozbrojení rytíři vyjíždění do boje. Rozhodně se ději nedá upřít svižnost, která hraničí až se zběsilým úprkem. Pokud byste se chtěli na chvíli zastavit a vydechnout, máte smůlu, pojem hluchá místa tahle kniha opravdu nezná a nuda si drží náležitý odstup.

Ocitnete se ve světě, kde vládne právo silnějšího a vychytralejšího (a taky lépe vyzbrojeného). Postavy se nespokojí s obyčejnou bouchačkou, ale mají vymakaný repertoár zbraní a vychytávek od kulometu až po téměř nezničitelné uniformy (věřím, že tohle pánská část čtenářů nepochybně ocení). Hlavní hrdinové rozhodně netrpí pocity viny a neoplývají laskavostí či soucitem, jejich jednání jede podle šablony - překážíš mi v cestě, odbouchnu tě a pro jistotu i všechny v okolí dvaceti metrů. A pak to proloží nějakou siláckou hláškou, která je občas i vtipná, takže jim to nakonec odpustíte. Vlastně ani motivy a vnitřní myšlenkové pochody hrdinů nejsou nijak důležité, tahounem je zkrátka akce. A musím uznat, že vystihnout atmosféru mocenských bojů a vnitřních intrik se Jaroslavu Beznoskovi povedlo vystihnout na jedničku. A kdo by hledal paralelu s bájným Eposem o Gilgamešovi, tak ji při troše snahy najde.

Na druhou stranu je zběsilost a nadupanost akcí zároveň i slabou stránkou knihy, protože střílečka za střílečkou po čase upadne do jakéhosi přestřelkového stereotypu a tak máte ke konci pocit, že vás nedokáže překvapit ani sebevětší masakr. Abych získala pohled i mužského čtenáře, vnutila jsem knihu svému milému (kecám, nevnutila, regulérně mi ji sebral a musela jsem počkat, než si ji přečte :-)). Dle jeho slov je to skvělá kniha, která ho děsně bavila, protože se tam neustále něco dělo a zkrátka se nenudil. Takže tak, pánové, myslím, že tato kniha je spíše pro vás než pro útlocitné dámy (tolik k genderovým stereotypům a nikterak se tím nechci dotknout čtenářek, kterým se tahle kniha zalíbí).

Za potěšení si tuto knihu přečíst děkuji nakladatelství Epocha, které mi knihu poskytlo. Můžete se ji zakoupit na jejich internetovém knihkupectví zde.

Co vy a Epos o panáčkovi? Nakolik si troufáte na bezhlavou jízdu do pekel? :-)