Autor:
Brian McClellan
Originální
název: The Autumn Republic
Série:
Prachmistři (3.)
Nakladatelství:
Talpress
Rok vydání:
2016
„Smrt je
krvavý malíř a tohle je její plátno,“ poznamenal Olem tiše.
Prachmistři
doprachmistrovali, privilegovaní dokouzlili, bohové dointrikařili a já smutně
zatlačila slzu a na pažbě dokončených sérií si přidala další zářez. Pozitivní na
tom je snad jen to, že se můžu vrhnout na další sérii (Ódinovo dítě, třes se). Celkově trilogii hodnotím jako hodně
povedenou, závěrečný díl nezklamal má očekávání a bonusem je i to, že vyšla
v průběhu jednoho roku, takže se nekonalo nekonečné čekání na další díly a
bylo možné si ji přečíst skoro naráz, takže jsem nestihla zapomenout zásadní momenty a čtení si vážně
užila (prosím, inspirujte se pánové G. R. R. Martine a Patricku Rothfussi!).
Adopest je
v rukou Brudaňanů, bůh Adom mrtev a polní maršál Támas musí posbírat
zbytky svých sil a zachránit Adro před Kezy, šíleným bohem i před hrozící
občanskou válkou. Docela slušná snůška povinností na jednoho člověka. Svým dílem
hrdinství se připojí i Taniel Dvě kule, nebezpečnému pátrání se nevyhne ani
inspektor Adamat a privilegovaný Borbador se svou svěřenkyní Nilou také pěkně
zamíchají kartami. Kezové a Adrané pokračují ve válce, obě strany využívají
lsti a intriky, vyjednávají, bojují, útočí a ustupují. Do toho se svými
nejasnými úmysly vstupují Brudaňané a v Adopestu vrcholí volby na vysoce žádaný
post prvního ministra. Vyznat se v tom, komu je možno věřit a kdo je jen
bídný nepřítel v rouše beránčím, dá hrdinům pořádně zabrat.
Poslední
návrat do Devatera a za starými známými dopadl na jedničku. Autor pokračuje
v rozehraném příběhu stále ve stejném duchu, ale i tak se mu daří sypat
z rukávu nové a nové nápady. Vyprávění tak plyne přirozeně a stále se daří
udržet čtenáře zvědavého a napjatého v očekávání věcí příštích. Polní
maršál Tamás neztratil nic ze svého kouzla a charakteru čestného a loajálního
hrdiny a opět neúnavně plánuje, taktizuje a vymýšlí, jak s co nejmenšími
ztrátami na životech porazit nepřátele na všech frontách a jak si poradit se
zrádci a rozvraceči ve vlastních řadách.
Opět není
čas na dlouhé řečičky a květnaté popisy, jde se z akce do akce, napětí stoupá
a hrůzy bojové vřavy jsou sem tam odlehčeny špetkou humoru. A je jedno, zda se
jedná o špičkování mezi Tamásem a jeho osobním strážcem Olemem nebo mezi privilegovaným
Borbadorem a Nilou, pousmání je zaručeno. Děj pádí, na odpočinek není čas a
čtenář na konci padne únavou a vyčerpáním stejně jako hlavní hrdinové (zvlášť
když čte do noci jako já :-D). Oproti minulým dílům se mnohem více kouzlí,
všichni využívají své nadpřirozené nadání o sto šest a kombinace magie a třesku
zbraní působí tak akorát válečnicky a hm... třeskutě :-).
„Co se stalo s mou prachmistrovskou
školou? A kde je můj kluk?“
„Taniel?“
„Mám snad
jiného?“
„Máš?“
„Ne.“
Podzimní republika je dokonalou tečkou
za celou prachmistrovskou trilogií. Příběh postupně vykrystalizoval
v strhující závěr a čtenář si tak odnese neobyčejný zážitek a pocit
příjemně stráveného času ve společnosti hrdinů, pro které čest, věrnost a
přátelství znamená leckdy víc než vlastní život. Brian McClellan je opravdu zdatný vypravěč a Prachmistři jsou jedním z báječných překvapení loňského roku.
Pevně doufám, že se autor s jednou vydanou sérií nespokojí a hezky nám
naservíruje další parádní příběh.
Četli jste
Prachmistry? Bavili vás?
Výborná recenze, na tuto sérii se teprve chystám :) A vidím, že se mám na co těšit :)
OdpovědětVymazatDěkuji :-) Mě i přítele naprosto nadchla (o každý díl jsme se málem servali, kdo ho bude číst dřív), takže se rozhodně těš :-)
VymazatJaktože mě tahle série minula? Vypadá totiž fakt dobře! :)
OdpovědětVymazatOna totiž podle mě nebyla nijak zvlášť propagovaná, já ji začala číst na základě jedné nadšené recenze prvního dílu, kterou jsem četla už ani nevím kde, a tak mě to chytlo, že ostatní díly na sebe nenechaly dlouho čekat :-) Takže fakt doporučuju, čte se to parádně :-)
Vymazat