Autorka: Jennifer L. Scottová
Originální název: Lessons from Madame Chic:
20 stylish secrets
I learned while living in Paris
Nakladatelství: Mladá fronta
Rok vydání: 2014
„Francouzky
budí dojem, že mají o svém stylu naprosto jasnou představu a že z něj
dokážou šikovně udělat součást svého života.“
Která žena by nechtěla být spojována
s francouzským šarmem? Vyzařovat přirozené charisma, mít šik oblečení, být
prostě stylovou femme fatale? Já ano! Samozřejmě ne úplně doslova, ale co si budeme povídat, Francouzi jsou synonymem
stylu a módní elegance :-). A protože nikdy neváhám se něco moudrého přiučit, přistála na mém stole tato
drobná knížka.
Autorka
Jennifer L. Scottová je ryzí Američanka, která se na výměnném studijním pobytu
v Paříži ocitla v typicky aristokratické francouzské rodině. Své
zážitky publikovala na svém blogu The
Daily Connoisseur – česky Fajnšmekr, z něhož tato kniha vychází. Autorka
vypráví své zážitky z Paříže v rodině Madame Chic a upozorňuje na
věci, které ji jako rodilou Američanku zaskočily, zaujaly či naprosto nadchly. Ve
dvaceti kapitolách nám objasňuje, jak se pařížskému životnímu stylu přiblížit. Kapitoly
se věnují hlavně jídlu, kráse, módě, líčení, ale i umění a životnímu stylu.
Jedná se vlastně o jakési rady a tipy, jak životem proplouvat
s francouzskou uvolněností a elegancí. Na konci každé kapitoly je shrnutí zásadních bodů ve formě konkrétních rad.
Zdroj: bux.cz |
Kniha se čte nesmírně dobře. Autorka svým čtenářům odhaluje triky, jak žít po pařížsku, které odkoukala od své hostitelské rodiny. A jsou to rady více než zajímavé, protože Francouzi umí žít a život si plnými doušky užívat. A nejde o užívání si ve formě divokých večírků a bezuzdného utrácení, naopak Francouzi si umí užívat s jistou sofistikovanou elegancí, vášní a nadhledem, nebo alespoň takový pocit kniha dává. Pochopitelně nelze popsané postupy bezpodmínečně dodržovat s tím, že se z nás tímto stane rodilá Francouzka, ale jako inspirace a malé nahlédnutí do jiné kultury je to vynikající. Líbí se mi, že kniha nejen inspiruje, ale zároveň dává podnět k zamyšlení, jakým rychlým a konzumním životem vlastně žijeme a ukazuje, že žít lze i jinak.
Co jsem si já
sama z knihy odnesla?
Rozhodně mně
zaujala kapitola o jídle. Francouzi údajně jí zhruba tři jídla denně a mezi tím
nic. Žádné dojídání se sušenkami, ovocem či čokoládou. Žádné celodenní
uzobávání a lustrování ledničky. O to více si pak hlavní jídlo vychutnají. Kvalitní
a zdravé jídlo je pro ně pochopitelně prioritou. Což je částečně tajemství
jejich štíhlosti. A také to, že mají pravidelný
pohyb. Což ovšem neznamená to, že se mučí v tělocvičně, naopak vyznávají
přirozený pohyb, tu procházku, tu vyjdou po schodech, tu jdou nakoupit a
štíhlost s tím jde ruku v ruce.
Dále mne
zaujaly rady ohledně módy a šatníku. Protože každá z nás určitě zná ten
pocit, kdy stojíte před přeplněnou skříní, a přesto nemáte co na sebe. To se Francouzům
stát nemůže a to mají údajně šatní skříně poloviční :-). K tomu samozřejmě patří
i upravenost, krásná pleť a vlasy, líčení a o tom všem se v knize dočtete.
A samozřejmě také něco o životnímu stylu, jak se věnovat umění, jak být dobrou
hostitelkou, ale také jak se radovat z drobností a jak si užívat
kvalitního života a kvalitních věcí…
Obecně tyto
knihy typu - jak mít skvělý život, jak být šťastný, atd., moc
nemusím, ale tahle je lehká, čtivá, zábavná a pro obdivovatele francouzské
kultury radost číst. Kniha je velice pozitivní a velmi inspirativní, stačí jen
trochu chtít a i vy můžete žít s francouzskou lehkostí a nenuceností a
užívat si naplno každodenního života, bez zbytečného stresu, strádání a zloby. A
zdali to ve Francii skutečně takto funguje? Kdo ví, jednou se o tom třeba na
vlastní oči přesvědčím :-).
Četli jste Madame Chic? Máte také slabost pro
francouzskou kulturu? :-)
Před pár lety jsem četla něco podobného, jen teda mi to nepřišlo až tak dobré. Ono, když jsem to četla, tak jsem si říkala "Páni, ta to má na háku.." ale já taková prostě nejsem a myslím, že ani být neumím, takže nakonec jsem si z knihy odnesla spíše frustraci. Ale zpět k tvé recenzi - moc se mi líbila. Krásně si knihu přiblížila a přitom "nevykecala" úplně vše. Takže za mě (y).
OdpovědětVymazatDěkuji za pochvalu :-) Je fakt, že ne každý má na takový typ knížek náturu a je něco jiného o tom číst a pak se to snažit aplikovat na svůj život :-)
VymazatA děkuji za přidání do seznamu knižních blogerů, banner na blog umístím :-)
Moc pěkná recenze, která mě vážně navnadila na tu knížku. Paříž miluju!
OdpovědětVymazatDěkuji :-) Mám radost, když někoho dokážu navnadit na knihu, která se mi líbila, tak doufám, že tobě se bude líbit též :-)
Vymazat