Pozitivní týden #20

Tyhle věci mi tento týden opravdu zvedly náladu:

Kavárna, co hledá jméno

Mám ráda kavárny, ovšem teď se do nich příliš často nedostanu, ale když u nás byla návštěvě sestra, tak jsem neodolala a vytáhla ji do jedné z těch, o kterých jsem slyšela, ale nikdy nenavštívila. Kavárna, co hledá jméno je poněkud netradiční, majitelé využili prostory bývalé truhlárny, sesbírali nábytek, co kde našli a výsledkem je podnik s výběrovou kávou a příjemnou atmosférou (a parádními záchody, už jen kvůli těm ručníčkům tam musíte :-D). Horkou čokoládu sice mají nedobrou, ale zázvorovo-hrušková limonáda byla skvělá. A že je to jen kousek od stanice metra Anděl, je jen příjemný bonus :-).

Baby dm box

Aneb když už ty body sbírám, ať z toho taky něco mám :-D. Tak jsem si jednoho dne odnesla svou výhru z dmka, kam chodím pravidelně nakupovat. Úplně jsem zapomněla, že jsem se o něco takového přihlásila, takže o to větší překvápko to bylo. Hlavně už jsem si za svůj život zvykla, že výhra ve všelijakých soutěžích či tombolách se mi vyhýbá, tudíž jsem měla radost převelikou. A že je to jen krabice plná dětských dobrot, kosmetiky a všelijakých dalších věciček? Rozhodně potěšila i tak :-).

Holinky

Koupili jsme si s prckem holinky! Teď si možná ťukáte na čelo a přemýšlíte, co je na tom tak veselého, ale představte si, že já holinky na nohou neměla snad od dětství. A kdykoli jdu kolem nějaké kaluže, říkám si, jaké by to bylo do ní rovnýma nohama skočit :-D. Jako seriózní dospělec bych si pochopitelně připadala nevhodně, ale s malým dítětem? No to k tomu přímo vybízí! :-D Vážně, ač jsem létomil, tak už se nemůžu dočkat až začnou pořádné podzimní deště a my s prckem budeme brouzdat kalužemi, tahat holinky z bahna a neřešit, že se nám promáčí nohy a zašpiní boty :-).

         

No nejsou krásné :-D        

Paní ve zdravé výživě, která si mě pamatuje

Vždy, když koukám na nějaký americký seriál odehrávající se na malém městě, tak se mi líbí, že hlavní postavy znají místní prodavače (kadeřníka, pekaře, servírku, barmana...), se kterým ve volné chvíli poklábosí o novinkách a o životě. To se mi nikdy nemůže stát, říkala jsem si. A ono ejhle, v naší zdravé výživě, kde jsem pečená vařená (neboť pro svůj roztržitý mozek tam chodím pro nákup často nadvakrát) už mě paní prodavačka zná a ví, jaké mám oblíbené produkty a hlásí mi, že bezlepkové vločky zrovna nemají, nebo že mé oblíbené tahini přesunuli o regál vedle. Je to moc milé a rozhodně je to mnohem lepší pocit, než se bezhlavě prodírat anonymním supermarketem :-).

Klub Lupínek

Bylo zamračené a deštivé odpoledne, holinky ještě pošťák nedonesl a já marně přemítala, co s mrňousem budeme podnikat, protože tři hodiny si prohlížet knížku s krtečkem opravdu nevydržím. Tak jsme s kamarádkami (a pochopitelně jejich dětmi) vyrazily vyzkoušet novou kavárno-herničku na Hůrce a byla jsem velmi příjemně překvapena. Když nějaká kavárna slibuje dětský koutek, je to sice milé, ale v reálu dost nepraktické, neboť vysvětlete dětem, že se mají zdržovat jen a pouze v dětském koutku, když ta autíčka jezdí po podlaze mezi stoly ostatních návštěvníku mnohem lépe. Ale v Klubu Lupínek je obrovská herna a kavárna je v podstatě součástí. Výhodou velkého prostoru je to, že děti můžou běhat sem a tam a nemusí sedět na jednom malém koberečku, navíc návštěvníci jsou de facto jen rodiče a jejich děti, tudíž nikoho nepohoršuje křik či rozdrobená sušenka. Takže až zas bude ošklivě a holinky nás omrzí, vyrážíme tady.

         

Zdroj: klublupinek.cz         

Co zvedlo vám poslední dny náladu? :-)