Colours of Ostrava 2016

Již počtvrté jsem se vydala na hudební festival do Ostravy. Spolu se sestrou a kamarádkou jsme sbalily stan, spacáky, nějaké to nezbytné oblečení a vyrazily směr Dolní Vítkovice, kde se tato akce každoročně koná. Loňský ročník jsem musela vynechat, takže o to víc jsem se těšila na ten letošní. A stálo to za to? No jasně, že jooo :-D.

Abych pravdu řekla, na žádném jiném fesťáku jsem nikdy nebyla, protože už od první návštěvy mě uchvátil tento a já mu zůstala věrná. Co se mi na něm vlastně tak líbí? Především čtyři dny naprosté pohody plné poslouchání hudby a interpretů mně známých i neznámých, skvělá atmosféra, spaní pod stanem, snídání v trávě, prostě příjemně strávený čas. Jasně, má to i své relativně stinné stránky jako třeba toi-toiky (i když zkušený coloursák jako já už má své oblíbené místečka se splachovacím záchodem :-D), odfláknutou hygienu, nevyspání, závislost na počasí a tak... Ale co, 4 dny bez mytí ještě nikdy nikoho nezabily :-D.

O téhle snídani v trávě mluvím :-)

Koblížky na snídani jsem měla naposledy snad jako malá holka!

Taky se mi líbí, že ač je to festival se značnou návštěvností, tak je skvěle zorganizovaný, po areálu se neválejí hromady odpadků (k tomu přispívá i velmi dobře vymyšlený systém vratných kelímků) a nikde člověk nenaráží na davy opilých či zdrogovaných lidí. Oceňuji i výběr všech možných jídel od klasických langošů a burgerů až po zdravá veganská jídla, takže ať už se stravujete jakýmkoli způsobem, nehrozí, že budete hlady.

Moje Ugo láska :-)

Okurková sezóna :-D

I na to pivo došlo :-) 

Letos nám trochu nevyšlo počasí. Všechny ročníky jsem zatím zažila za vrcholných veder, kdy do sebe člověk lil litry vody (či piva) a ve stanu bylo k upečení. Tentokrát jsem poprvé byla nucena vytáhnout pláštěnku. Naštěstí propršela víceméně pouze sobota, jinak bylo příjemně pod mrakem. Já optimistka si ovšem sbalila hlavně letní hadříky a kalhoty si vzala jen jedny. Ani nechtějte vědět, jak při odjezdu vypadaly :-D. Navíc mé boty, které jsem si vzala za účelem jejich nepromokavosti, nějak selhaly a hned při prvních kapkách deště se na na nich objevily díry. Asi zteřely či co, ale aspoň krásně čvachtaly :-D.

Mizerné počasí, ale nálada skvělá

Nepromokavé vložky do bot :-D

Sbohem, křusky!

Ale vraťme se k hudbě, která je pochopitelně hlavním účelem návštěvy festivalu. Co mě letos zaujalo a na jaký koncert si odnáším nevšední vzpomínky? Rozhodně to byla norská zpěvačka Aurora, která mi svým křehkým hlasem doslova učarovala, Treacherous Orchestra se svými skotskými melodiemi, londýnští Skinny Lister, jejichž koncert měl neuvěřitelný náboj, irští Kodaline, písničkář Passenger, The Vaccines, Villagers, Of Monsters and Men, Caro Emerald a řada dalších...

Fešák Passenger :-)

Další skvělý umělec, na kterého jsem se hoodně těšila, byl Robert Fulghum a rozhodně nezklamal. Byla jsem jak na Listování (scénické čtení jeho knihy Drž mě pevně, miluj mě zlehka), tak i na debatě s ním a řeknu vám, ten člověk má naprosto sympatické názory a nevšedně krásný pohled na život. Což je ostatně poznat i v jeho knihách.

Debata s R. Fulghumem

Tenhle ročník jsem si opravdu užila, a to i přes ne úplně vstřícné počasí. Odvezla jsem si spoustu krásných vzpomínek a zážitků, pár suvenýrů (třeba v podobě batůžku a náušnic od LoveMusic – jejich stánek jsem pak musela obcházet velkým obloukem, abych ho nevykoupila :-D) a pomalu přemýšlím, jak to udělat, abych mohla jet i příští rok :-).

Nový batůžek

My tři festivalové nadšenkyně :-)

A zase za rok :-)

Byli jste na Colours of Ostrava? Líbil se vám letošní ročník? Nebo jezdíte na jiný fesťák?