Pozitivní týden #14

Copak pozitivního se mi událo tento týden?:

Foťák

Konečně. Po sto letech se můj drahý (kdysi nadšený fotograf) uvolil a zapůjčil mi svůj parádní foťák. Jen co se s ním naučím trochu zacházet a osvojím si fotografické minimum, pozvednu svůj blog zas o stupínek výš a budu články doplňovat kvalitními fotografiemi, aspoň v to doufám teda :-D. Protože co si budeme povídat, fotky z mobilu jsou příšerné.

První barefoot boty

Tak dlouho jsem poslouchala nadšené výkřiky kamarádek a známých ohledně barefoot bot, že jsem neodolala a jedny si pořídila. Sice stály víc než jakékoli boty, co jsem si kdy koupila, ale co by člověk pro své nožky neudělal, že. A musím říct, že ta chůze je fakt o něčem jiném. Hned první den, co jsem bosonohé botky měla na sobě, jsem měla pocit, že jdu v pantoflích, tak byly pohodlné :-D. Ovšem po dalším dnu, kdy jsem v nich celý den chodila, mě tak neskutečně bolely nohy, že jsem měla pocit, že mi upadnou :-D. Neupadly a zvykají si dál (prý to trvá tak dva týdny, ojojoj :-D).

Chodíme s prckem svorně barefoot :-D

Blogteam Neoluxoru

Jo jo, musím se pochlubit :-). Když Neoluxor vyhlásil, že hledají nové knižní blogery do svého týmu, tak jsem neodolala a přihlásila se. A k mému překvapení mě vybrali, takže doufám, že je nezklamu :-). Beru to jako skvělou příležitost, jak se dostat ke knihám, o které bych jinak nezakopla, a navíc můžu dělat to, co mě neskutečně baví, v trochu širším měřítku.

Baletní vystoupení

V pátek 29. dubna se slavil Mezinárodní den tance. Abych pravdu řekla, žádná velká tanečnice nejsem, ale pro balet mám celoživotní slabost. Za svůj život už jsem viděla nespočet baletních představení, jak klasických, tak i moderních, a strašně se mi to líbí. A když jsem právě 29. dubna šla s prckem z plavání na metro Anděl, u kostela sv. Václava zrovna začala série baletních vystoupení k poctě dne tance. Prcek zrovna usnul, tak jsem zaparkovala kočár a zhruba hodinku koukala na nadšené tanečníky, kteří svým pohybem vyjadřovali radost z tance a pohybu. Jejich figury byly elegantní, ladné a neuvěřitelně sehrané, prostě radost podívat. Bylo to krásně spontánní a nečekané, a takové zážitky mám nejraději :-).

Veggie Náplavka

Prvního máje jsme oslavili nejen polibkem pod stromem (rozkvetlá třešeň prostě nebyla v dosahu :-D), ale taky veganským festivalem, který byl převážně o jídle, jak jinak. Nacpali jsme si břicha skvělou zelňačkou, vegeburgerem, salátem, závitky a jako zákusek jsme ochutnali zmrzlinu z rýžového mléka s ovocem (ta mě zas tak nenadchla, mám raději čistě ovocné sorbety), a tak obecně jsme snad u každého stánku vyškemrali alespoň malou ochutnávku. Trochu nepříjemné byly dlouhé fronty, protože když jsem hladová, tak slovo trpělivost prostě neznám :-D.  A jediné co mě zarazilo, bylo pár kolemjdoucích, kteří si hlasitě stěžovali, že nemůžou najít žádný stánek s masem :-D.

Jak vy jste si užili prvomájový víkend? :-)