Čtenářská adventní hádanka – 4. část

Vánoce klepou na dveře a já se pouštím do balení dárků, letos pochopitelně převažují dárky knižní, a ty se balí skoro samy, takže je to pohoda. Nesnáším, když mám balit něco kulatého nebo nedefinovatelného tvaru, to je pak taková muchlanice, oblepená lepicí páskou, že se za to Ježíšek musí stydět :-D.

Letos poprvé slaví Vánoce i naše mrně, a protože jsem toho názoru, že čtenáře je třeba vychovávat už od mala, dostane pod stromeček kromě hraček také knížky – ne, není to geniální dítě a číst ještě neumí, vlastně je pro něj kniha objekt vhodný k oslintání jako každý jiný, ale prostě si to nedokážu odpustit :-). Na Vojnu a mír je ještě malý, tak jsem se vydala shánět leporela. A nevěřili byste, jaký je to problém najít takové to klasické leporelo. Aby nehrálo, nesvítilo, nemluvilo, a aby tam byla nějaká pěkná říkanka. Téměř nadlidský úkol. Vážně.

Zdroj: kosmas.cz

Ale nakonec se Ježíšek pochlapil a nadělí Krtečkovy Veselé Vánoce, které se mi tak líbí, že nemít dítě, tak si je nadělím pro sebe, ale psst :-D. A knížečku Zvuky zvířátek - chápejte, obrázek prasátka a nad tím chro-chro, prostě nesmírně intelektuální četba :-D. Ale každý nějak začínal :-).

PS: Co takhle recenzi na leporelo? :-D

A protože mám malinko rozvernou náladu, mám pro vás pět úryvků, které nejspíš neuhodnete, ale rozhodně se při nich pobavíte :-).

1.  úryvek

„Řekni něco v magickém jazyce.“

„Ehm. Stercus, stercus,stercus, morituri sum,“ řekl Mrakoplaš s očima upřenýma na čepel nože.

„Cože? Ó, exkrementy, asi umřu?“

„To je… É… Zvláštní mantra, kterou vzývám magické proudy.“

2. úryvek

„Ale ty plány byly vyvěšeny…“

„Vyvěšeny? Musel jsem je nakonec jít hledat do sklepa.“

„Tam je oddělení, kde je vyvěšují.“

„S baterkou.“

„Asi byl zrovna výpadek proudu.“

„A schody zřejmě taky zrovna vypadly.“

„Podívejte se, našel jste to oznámení, nebo ne?“

„Ale jo, našel. Na dně zamčené registračky, a tu vecpali na zrušený záchod a na dveře dalí ceduli Pozor leopard.“

3. úryvek

Pak do něj pustil vodu a zkontroloval ji prstem. „Nesmí být moc horká,“ řekl Monice.

„To by pak kouzlo nefungovalo?“

„Ne. To bych si opařil ruce.“

4. úryvek

„Proč je všechny nepozveme na hostinu, neopijeme a pak nezmasakrujeme?“

„Slyšel jsi toho chlapa. Je jich sedm set tisíc.“

„Jo, todle, myslíš? No tak by se uvařilo něco jednoduchýho, nějaký špagety, nebo tak. “

5. úryvek

„Mrkej na toho na konci. Zjevil se jako štokrle. To není normální…, ale líbí se mi jeho styl.“

„To je štokrle.“