21denní cukrový detox: Krutá odvykačka aneb jak jsem se (ne)zbavila závislosti na cukru

Autorka: Diane Sanfilippo, BS, NC

Nakladatelství: ANAG

Původní název: The 21-day Sugar Detox: Bust Sugar & Carb Cravings Naturally

Rok původního vydání: 2013

Rok českého vydání: 2019

„Osvobození od fyzické touhy po cukru a svoboda žít bez něj v řádu dní, týdnů, měsíců nebo dokonce let, proplouvat životem bez pocitu, že chcete nebo potřebujete jíst cukr – tak tohle je cílem mého 21denního cukrového detoxu.“

Miluju cukr. Nedokážu se obejít bez sušenek, náladu mi zaručeně zvedne kousek výborného cheesecaku, zmrzlinu jím v létě po litrech a mezi mé tři nejoblíbenější věci patří spánek, knihy a čokoláda. A kdybyste mě pod hrozbou smrti donutili se něčeho vzdát, tak raději obětuju spánek než tabulku čokolády.

Zároveň si ale uvědomuju, že sladkosti a moje tělo nejsou nejlepší kamarádi. Pokud začnete vyhledávat negativní účinky cukru na zdraví, najdete stovky článků popisující všelijaké příznaky, od obezity a zubních kazů až po rakovinu. Sama u sebe jsem vysledovala, že mi cukr rapidně zhoršuje ekzém, způsobuje akné, nespavost a s tím spojenou únavu. Pokud se přecpávám dobrotami, pociťuju na sobě nedostatek minerálů a dost mi kolísá hladina krevního cukru (což se v mém případě projevuje záchvaty tzv. vlčího hladu nebo náhlou slabostí). U mých dětí jsem naopak vypozorovala po snědení něčeho sladkého nápadnou hyperaktivitu.

Doma sice pokrytecky klasický bílý cukr vůbec nepoužívám, jenže ani třtinový, kokosový a všechny možné druhy „alternativních“ sladidel a sirupů nejsou žádná velká výhra. Už několikrát jsem se snažila ze své stravy vyřadit veškeré sladkosti. Naprosto bez úspěchu. Tak jsem si na pomoc vzala chytrou knihu 21denní cukrový detox: Zkroťe chuť na sladké a sacharidy.

Autorkou této publikace je americká nutriční poradkyně Diane Sanfilippo, která se zaměřuje hlavně na zdravé zažívání a přirozenou regulaci hladiny krevního cukru. Její předchozí kniha Paleo prakticky (česky prozatím nevyšla) se drží na seznamu bestsellerů dle deníku The New York Times. Má i svůj blog balancedbites.com, kde můžete hledat další inspiraci na své cestě za zdravým stravováním.

Diane Sanfilippo knihu začíná svým vlastním příběhem, což je skvělá motivace. Vědomí toho, že už to někdo před vámi dokázal, je zkrátka inspirující. Pak vaše mozkové buňky zaměstná trochou teorie o tom, co cukr v těle dělá, jak na něj reagují enzymy, hormony apod. A pak už se více rozepisuje o detoxikačním programu. Cílem je zbavit se závislosti na sacharidech. Jak emoční, tak fyzické. Popisuje, co vás čeká den po dni, upozorňuje na záludnosti, které na vás čekají, zodpovídá nejčastější dotazy a doporučuje vhodné doplňky stravy. A proč právě 21 dní? Prý dle výsledků výzkumů člověk potřebuje k tomu, aby si osvojil nějaký nový návyk, opakovat danou činnost právě 21 dní.

Program je rozdělen na tři úrovně. První je nejmírnější, jsou povolené i luštěniny a bezlepkové obiloviny (v omezeném množství) a třetí je skutečně tvrdá bezsacharidová verze, kdy jste prakticky na paleu. Je jen na vás, co zkusíte. Každá úroveň má seznam povolených a zakázaných potravin, kterými byste se měli při absolvování programu řídit. Když jsem to poprvé viděla, bylo mi skoro do pláče, protože jsem měla pocit, že budu tři týdny o hladu. Neděste se, na výběr je toho hodně, a navíc je u každé úrovně pro inspiraci vzorový jídelníček. Autorka také bere v úvahu, že někteří potřebují trochu jinou skladbu potravy (sportovci, těhotné, kojící, vegetariáni), pro ně jsou přidány tipy, jak programem hladce projít i s těmito specifickými požadavky. Druhou půlku knihy tvoří lákavé recepty, od polévek a hlavních jídel až po zákusky a svačinky. Všechny samozřejmě bez lepku, mléčných výrobků a bez sacharidů.

Moje zkušenost s 21denním detoxem

Vybrala jsem si rovnou úroveň 1, nejsem masochista. Ale s mírnou úpravou, protože nejím maso. Aby mi nechyběly potřebné živiny, tak jsem zařadila více obilovin i luštěnin, než bylo doporučeno. Po přečtení knihy jsem měla pocit, že to v pohodě zvládnu. Po prvních třech dnech detoxu, že to je peklo. Upřímně, začínala jsem asi pětkrát, vždycky mě něco svedlo na scestí. Tu zmrzlina, tu koláč z mé oblíbené pekárny, tu neúspěch v práci, který byl prostě nutný zajíst něčím dobrým :-).

A asi takhle nějak to vypadalo, když jsem konečně program absolvovala plných 21 dní:

Den č. 1: Zatím dobrý, pohoda, hlady netrpím, sladkostem odolávám.

Den č. 2: Začínám trpět, sliny mi v práci kapou na klávesnici a s těžkým srdcem a zavřenýma očima odpoledne obcházím vitrínku s dorty v kavárně.

Den č. 3: Krize, zoufalství, očistec (anebo spíš sedmý kruh pekelný), ale vydržela jsem. Na tajňačku doma chodím čichat k čokoládě, ale odolávááám.

Den č. 5: Krize pokračuje, 21 dní mi přijde jak sto let a jestli to přežiju, tak sním rodinný balení zmrzliny, aspoň tři čokolády a dva cheesecaky navrch. Na posezení!

Den č. 7: Jedu navštívit rodiče, což mě stojí veškeré sebeovládání, neboť máma upekla skvělý koláč.

Den č. 8: První porušení detoxu, dala jsem si hrozno, ale omylem! Nebudu se za to bičovat, jede se dál.

Den č. 10: Třetina je za mnou, už v tom začínám mít systém, místo sladkých svačinek si beru oříšky nebo nakrájenou zeleninu a vlastně mi to ani moc nevadí. Rozhodně se cítím líp.

Den č. 15: Uf, jsem v polovině. A trochu se mi zdá, že to je hodně omezující. A navíc koukám, jak jsou všichni závislí na sladkostech. Neustále musím něco odmítat a vysvětlovat, proč nechci tu skvělou sušenku a proč si na oslavě nedám se všemi dort. Cítím se trochu out, podpora ostatních nula, spíš naopak mě přesvědčují, že pro jednou se nic nestane.

Den č. 18: Jde to a je to v pohodě, kolem čokolády chodím skoro nevšímavě a zároveň se moje nákupy snížily o třetinu (hrůza, kolik peněz utratíme za chvilkové potěšení v lákavém obalu).

Den č. 21: Hurá! Dokázala jsem to a přežila jsem!

Jak jsem se cítila po detoxu? Skvěle. Opravdu báječně, plná energie a hlavně svobodně, protože konečně jsem nebyla vláčená svou chutí a touhou. A to i přesto, že jsem to nebrala tak přísně.

 

A jak pokračuju dál? Moc ráda bych napsala, že od teď už nejím sladké, netoužím po sušenkách a čokoládě. Jenže to bych lhala. Pořád miluju sladkosti. Pořád jim těžko odolávám, ale když vím, že to opravdu dokážu, je to pro mě snazší. A rozhodně jich jím mnohem méně. Ovoce jsem vědomě zařadila zpět, je léto, proč si neužít jahody, třešně, broskve, melouny... Jím i zmrzlinu, ale také v mnohem menší množství než dříve. A popravdě, už mi zas tak moc nechutná. Vyčistila se mi chuť a řada věcí mi přijde nechutně přeslazených. Jím více zeleniny, mnohem víc než kdy dřív. A dělá mi to dobře. Takže ačkoli jsem se závislosti na cukru tak úplně nezbavila, tak to rozhodně mělo pozitivní efekt a knihu můžu s klidným svědomím doporučit všem, kdo s nutkavou touhou po sladkostech zápasí stejně jako já.

Za poskytnutí knihy a tím i nasměrování k absolvování programu moc děkuji nakladatelstvíANAG.

Co vy a cukrová závislost? Máte rádi sladké? Dokážete si ho odepřít?