Ani ryba, ani rak: Zábavné hrátky s idiomy

Autor: Ondřej Valina

Nakladatelství: Šuplík

Rok vydání: 2016

Znáte ten pocit, kdy čtete knihu v cizím jazyce, který nijak bravurně neovládáte (v mém případě v angličtině) a najednou vám jedna z vět absolutně nedává smysl, i když znáte všechna slovíčka? Pokud ano, tak jste asi právě narazili na idiom, tedy ustálenou frázi, která má obrazný význam, ale jednotlivá slova vám o něm nic neřeknou. Nedávno jsem narazila v jedné anglické knize na vyjádření, že jeden z hrdinů má netopýry ve zvonici (to have bats in the belfry) a byla jsem parádně zmatená, protože to absolutně nedávalo smysl. Strejda Google naštěstí poradil, že význam téhle věty opravdu nespočívá v tom, že by dotyčný choval noční tvory, ale znamená to něco ve smyslu, že nemá všech pět pohromadě (ha, další idiom). Pak se mi dostala se mi do rukou velmi zajímavá knížečka Ani ryba, ani rak. Je to sbírka zabývající se právě idiomy a jejich zněním v ostatních jazycích, kterou má na svědomí český autor Ondřej Valina.

V krátké předmluvě autor vysvětluje, co je to idiom a jak jsou pro pochopení důležité kulturně-jazykové souvislosti, protože jak sám uvádí, české nedělej Zagorku cizinec pravděpodobně nepochopí. K řadě oblíbených českých úsloví najdete ve sbírce cizojazyčné ekvivalenty a jejich překlad, které jsou zdrojem nemalého pobavení. Třeba naše sedět na dvou židlích se v Řecku řekne mít podpaží dva melouny. A když o někom řekneme, že mu šplouchá na maják, tak u Maďarů mu vrány vypily mozek :-D. Kromě idiomů se seznámíte i s jazykovými hříčkami jako je palindrom, anagram, pangram či šibolet (o posledních dvou jsem v životě neslyšela, tak oceňuji, že jsem zas o něco chytřejší). Takový slovenský pangram, který v češtině vypadá takto - neobyčejná hejna šťastných šibalských datlů učí u kótovaného ústí Váhu zamlklého koně Waldemara ožírat větší kusy exkluzivní kůry – je parádní úlet :-). Stejně vtipné jsou i cizí jazykolamy.

K některým idiomům je připojeno vysvětlení, jak vznikly, takže se dozvíte takové libůstky jako původ slova majlant (a opravdu se to píše s t na konci a ne majland, což jsem viděla poslední dobou tolikrát, že jsem začala pochybovat o svých pravopisných znalostech), proč se přeje zlom vaz a že ne všechny národy vidí dobře známý symbol @ jako zavináč (ale třeba taky jako kočičí ocásek či sloní chobot – pardon za spoiler :-)). Každou frázi doplňují černobílé ilustrace, které má na svědomí Jitka F. M. Holečková.

Dovolím si i trochu kritiky. Ocenila bych, kdyby překlady byly řazeny hezky pod sebou ve sloupci a ne za sebou, jak je tomu v knize. Rozhodně by to bylo přehlednější, protože takhle se v textu těžko orientuje. Kniha by si také zasloužila vypracovanější obálku i provedení. Sbírka totiž působí neuvěřitelně lacině, ale předpokládám, že důvodem bude to, že za ní stojí nakladatelství Šuplík, které vydává knihy začínajícím autorům v malém nákladu.

Myslím, že je to velmi zajímavá a povedená příručka, která potěší nejednoho lingvistu a milovníka jazyka, jak českého, tak i jiných. Je zdrojem zábavného ponaučení a klidně bych uvítala rozšíření o další idiomy, ale věřím, že i sestavení této knížečky musela být doslova mravenčí práce a tím si autor zaslouží můj obdiv.

Za poučné čtení děkuji autorovi sbírky Ondřeji Valinovi, který mi sbírku k recenzi poskytl.

Co vy a idiomy v cizích jazycích? Chytáte se? :-)