Smrt na Dunaji: Kniha, která se žánrově poněkud ztratila

Autor: Michal Hvorecký

Originální název: Dunaj v Amerike

Nakladatelství: Kniha Zlín

Rok vydání: 2013

„Martine, prosímtě, co to je baroko? Paní průvodkyně to několikrát zmínila,“ zeptal se Jeffrey Rose a nahnul se nad pult.

„Tím se netrap, Jeffe. To v Americe nemáte.“

„Opravdu?“

„Baroko byla italská politická diktatura, která v Evropě vládla před příchodem gotiky. Velmi špatná věc, temná a nebezpečná!“

Přemýšlím, co mě přimělo sáhnout po téhle knize. Že by název evokující jeden z románů od Agathy Christie? Nebo snad anotace slibující dobrodružný příběh, parodii masové turistiky, a hlavně příběh o lásce, která stála na vodě? Opravdu netuším, každopádně kniha rozhodně nenaplnila má očekávání. Inu, každý se někdy přehmátne.

Zdroj: kosmas.cz

Martin Roy, nadšený překladatel, si momentálně vydělává coby manažer letní prázdninové platby na lodi MS America, která poskytuje luxusní plavbu po Dunaji plnou nevšedních zážitků pro bohaté americké turisty. Loď se plaví z Řezna podél celého dunajského veletoku se zastávkou ve všech významných městech. Ukočírovat a nadchnout sto dvacet rozmlsaných postarších občanů není nijak snadné, zvlášť když do toho všeho zmatku se na palubě znenadání objeví Martinova dávná láska Mona a v podpalubí začne řádit neznámý vrah. Vítejte na plavbě, která se nezapomíná!

Mám pocit, že autor se nedokázal rozhodnout, jaký žánr vlastně píše. Detektivku? Zábavný cestopis? Historicko-naučnou publikaci? Letní román pojednávající o romantické první lásce? Zdá se mi, že si vybral od každého něco a vznikla z toho prapodivná směsice. Kdysi jsem na nějakém blogu četla o knize, která trpí krizí identity, bohužel už si nevzpomenu, co to bylo za knihu a blog, ale ten obrat se mi nesmírně líbí, a myslím, že to postihlo i tento román.

Začátek byl slibný, vyprávění o amerických turistech, kteří se na luxusní lodi plaví po evropské řece, která pro ně neznamená nic víc než povrchní zážitky bez opuštění pohodlí luxusu. Autor umí být řádně kousavý a ironický, ale zároveň cítíte, že hlavní hrdina Dunaj opravdu miluje. Ovšem pak se do toho vloží tajemná Mona, o které se v příběhu nic zásadního nedozvíme a vlastně se vyprávěním jen mihne. K tomu se přidávají dvě záhadné vraždy, které ale nikdo nevyšetřuje a čtenáři zůstává rozum stát.

Mezitím autor důkladně popisuje krajinu a prostředí, kterým loď pluje. Občas zabíhá do historie, což může někoho bavit a obohatit, jiného otravovat a nudit, rozhodnutí nechávám na čtenáři. Vyvrcholením je dramatický a mírně vykonstruovaný závěr.

Není pochyb o tom, že Michal Hvorecký psát umí, protože i přes všechnu žánrovou rozpolcenost a občasnou kříčící nelogičnost mě donutil číst dál a knihu jsem přelouskala až do konce. Kdyby šlo jen o příběh party důchodců, prošpikovaný cynismem a černým humorem hlavního hrdiny, místy proložený popisem reálií (cestopisně se mi to zdálo zajímavé, dokonce jsem leckdy vytáhla mapu, resp. klikla na Google Maps :-D), byla by to perfektní kniha. Ale snaha udělat z toho dramatický detektivní příběh, ne-li thriller, a zároveň letní romanci, nefunguje. Škoda.

Četli jste Smrt na Dunaji? Jak knihu hodnotíte?