pondělí 21. března 2016

Mistborn 3 – Hrdina věků: Strhující finále nezklamalo

Autor: Brandon Sanderson
Série: Mistborn (3.)
Originální název: Mistborn, The Hero of Ages
Nakladatelství: Talpress
Rok vydání: 2010

„Ono to má sílu pohřbít zaživa celý svět a schopnost slyšet každé slovo, co si řekneme. Jak bychom mohli něco takového předběhnout?“

Dočteno. Žádný další díl, žádné další příběhy Kelsierovy party, žádné další allomantické souboje. S povzdechem zavírám knihu a musím uznat, že Brandon Sanderson zvládl závěr této trilogie bravurně. Během čtení jsem neustále přemýšlela, jak to asi nakonec skončí a jak moc předvídatelný závěr bude. Neuhodla jsem, ani zdaleka ne. O to víc si mě tato série získala.

S hrdiny této knihy se setkáváme rok poté, co Vin u Pramene Povýšení osvobodila negativní sílu zvanou Zmar. Svět spěje k zániku. Pomalu, ale jistě.  Mlhy zůstávají i za denního světla, z oblohy padá čím dál více popela, a to vše brání pěstování rostlin a produkci potravin. Lidstvo se ocitá ve víru války, hladu, strachu, zoufalství a hlavně boje o prosté přežití. Někteří se chopí příležitosti a přivlastní si moc vládnout ve snaze zachovat řád, který byl zničen pádem Finální říše, nebo naopak ve snaze nastolit utopickou blaženost. Jedině Elend s Vin vidí, kam svět doopravdy směřuje, a vyhlídky to rozhodně nejsou nijak růžové. Spolu se svými přáteli ovšem nesedí s rukama v klíně a vydávají se do boje za záchranu lidí a světa. Není to věru snadné. Všudypřítomný Zmar je mocný a poněkud neurčitý protivník, který kuje své vlastní plány a bezostyšně využívá nejen kolossy a inkvizitory, ale i nevinné oběti. Vin s Elendem musí přijít na to, jak ho porazit, a tak začíná souboj s časem, kterého je zoufale málo.


Zdroj: oblibeneknihy.cz

Hrdina věků je stejně jako díly předešlé skvělé čtení. Setkáváme se se starými známými postavami jako je Elend, Vin, Breeze, Ham, Sazed, Špuk a další. Elend se zmítá v rozporu mezi svým idealistickým já, které mu velí lidem neubližovat, a svým vůdcovským egem, které mu naopak velí zachránit svět i za cenu obrovských ztrát na životech. Sazed je po smrti Tindwyll poměrně zoufalý a trpí naprostou ztrátou víry, kterou se úpěnlivě snaží najít v jednotlivých náboženstvích, jejichž učení za svůj život nasbíral. Hledá v nich pravdu, což se mu nedaří. Jeho až filozofické rozebírání námětu víry a pravdy v jednotlivých náboženstvích (co na tom, že jsou to náboženství smyšlená), považuji za velmi zajímavé. Naproti tomu Špuk, který byl v dřívějších dílech trochu opomíjen, se díky pevnosti své víry a přesvědčení stává důležitou osobou, která se na záchraně světa významně podílí.

Kromě allomancie a feruchemie, se kterými jsme se důkladně seznámili v předchozích dílech, se v této knize přidá další magická vlastnost a tou je hemalurgie. Hemalurgie umožňuje pomocí kovu do těla člověka implantovat určité vlastnosti allomanta či feruchemika, ovšem za dosti krvavou cenu. Osoba, jejíž vlastnosti jsou kovem předány, musí zemřít. To ovšem nebrání jistým subjektům tuto vlastnost směle a ve velkém využívat.

 Sandersonův svět je ve stavu války, jídlo dochází, děsivá mlha se rozpíná, všechno zapadá popelem. Svět se bortí a proti Zmaru se těžko a beznadějně bojuje, neboť Zmar je vždy o krok napřed a ovlivňuje i ty nejméně očekávané věci. Autor si se čtenářem zdatně pohrává, nic není takové, jaké se zdá, a kdo se jeví jako přítel, může být za pár stránek nepřítelem číslo jedna. A když máte pocit, že už konečně víte, na čem jste, autor vás překvapivým zvratem přesvědčí, jak moc jste se mýlili. O to více je však čtení strhující. Celou knihou se prolínají emoce jako je strach, zoufalství, beznaděj a bolest, které autor vyobrazil opravdu věrohodně.

Brandon Sanderson udržuje stejnou míru napětí jako v předchozích dílech a i tady se dočkáme dostatečného množství soubojů, akce a válčení. Dozvíme se více o kandrách, kolossech, inkvizitorech a obecně se čtenář do světa Mistbornu ponoří zase o něco víc.

Pokud jste byli během čtení trilogie některými věcmi trochu zmateni, ujišťuji vás, že v závěru všechny dílky skládačky zapadnou na své místo a vše, co bylo během předešlých dílů nejasné, najednou začíná dávat smysl. Je vidět, že autor měl celý příběh opravdu důkladně promyšlený a neskřípou žádné nesrovnalosti a nejasnosti.

Závěr mě opravdu překvapil. Byl nečekaný a vskutku strhující a musím říct, že prostě sedí jak ulitý, máte po dočtení pocit, že takhle to mělo být a že takhle je to správně. Byla to dokonalá tečka za touto sérií. Trilogie Mistborn mě rozhodně zaujala, pobavila a myslím, že jsem ji rozhodně nečetla naposled. Důkazem budiž i to, že ji neustále doporučuji a na potkání každému vnucuji. :-)

Jak vám se líbil Hrdina věků, potažmo celá trilogie Mistborn? :-)

3 komentáře:

  1. Tento komentář byl odstraněn autorem.

    OdpovědětVymazat
  2. Zrovna dneska jsem začala číst první díl této série. Pochopitelně jsem tedy ráda, že ten poslední je vydařený, doufám, že celá série zrovna tak :)
    Lory Humble

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Mně se tahle série líbila moc, sice jsem teď četla nějakou mírně negativní recenzi na druhý díl, ale zas každému sedí něco jiného :-) A ten závěr mě fakt nadchl, byl prostě takový nečekaný.
      Takže doufám, že se ti to bude líbit stejně jako mně a že tě to nezklame :-)

      Vymazat

Děkuji za každý komentář, dělají mi velikou radost :-)