Autor:
Arthur Hailey
Originální
název: The Evening News
Nakladatelství:
Premiéra
Rok vydání:
1992
„Domácí
redakce, LaSalle. Předchozí zpráva o únosu v Larchmontu ve státě New york
byla potvrzena šéfem místní policie, který povolal FBI.“
Myslím, že Arthura Haileyho není třeba nijak
zvlášť představovat. Je známý především pro dokonalou znalost a popis
profesního prostředí, ve kterém se jeho romány odehrávají. Čtenář se tak může
ponořit do tajů farmaceutického průmyslu (Účinný lék), hotelového
managementu (Hotel) nebo se seznámit s nemocniční politikou (Konečná
diagnóza) či třeba s automobilovým bysnyzem (Kola). Jeho nejznámější
dílo je pravděpodobně Let do nebezpečí, které rozhodně
doporučuju. Obecně jsou jeho knihy nesmírně čtivé, plné pozoruhodných postav, a
pokud po mně chce nějaký nečtenář s nevyhraněným vkusem doporučit něco
zajímavého ke čtení, volím právě Haileyho
a většinou slavím úspěch. Večerní zprávy, jak už sám název
napovídá, nás zavedou do prostředí televizního vysílání.
![]() |
Zdroj: martinus.cz |
Ocitáme se
tedy v ústředí americké televizní stanice CBA, konkrétně ve zpravodajském
oddělení, které má na starost večerní celostátní zprávy. Autor se s námi moc
nemazlí a rovnou přichází akce, sledujeme pokrytí události nouzového přistání
hořícího letadla a hned následuje další zásadní zvrat - únos manželky, syna a
otce hlavního moderátora zpráv Crawforda Sloana (abyste rozuměli, tehdy byl
moderátor večerních zpráv něco jako celebrita). Na to CBA reaguje vytvořením
speciálního vyšetřovacího štábu a nejlepší zpravodajové televize začínají vyšetřovat na vlastní pěst ve
snaze unesené co nejrychleji vypátrat a zachránit.
Nevím, jestli
kouzlo Haileyho románů spočívá v tom, že naším zvědavým myslím ukáže, jak
to v dané profesi chodí, nebo tím, že prostě píše přitažlivě, ale jeho
knihy se fakt čtou samy. Přísahám, četla sem od něj téměř všechny a nenudila mě
žádná. Jeho postavy jsou nesmírně sympatické, zajímavé svými slabostmi i prožitými traumaty, jejich jednání
je lidské a uvěřitelné, a vám nezbývá než jim fandit.
Sondáž do
televizního zpravodajství mě opravdu bavila. Jistě, člověk musí vzít v úvahu,
že v době kdy Hailey Večerní zprávy psal (rok vydání
originálu je 1990), byla situace v televizním prostředí poněkud jiná,
ještě nebyla pravidlem naprostá digitalizace, všestranné používání internetu a
podobně, takže dnes už to zřejmě vypadá úplně jinak. Ale věřím, že
touha reportérů zveřejnit aktuální novinky a události co nejdříve neztratila
léty nic na své naléhavosti. Stejně tak snaha pořídit co nejkvalitnější a
nejatraktivnější záběry daného dění. Myslím, že v tomhle kniha stále
odpovídá dnešní realitě.
Protentokrát
je to opravdu napůl detektivka a napůl téměř thriller. Nevím tedy, nakolik by
se mnou souhlasili knihomolové rozmlsaní současnými severskými kriminálkami a
thrillery, při kterých doslova tuhne krev v žilách, ale stojím si za tím,
že tenhle příběh je opravdu napínavý a ani v dnešním světě, kdy jsme na
nějakou tu krev, vraždu a krutost zvyklí, neztrácí nic na své přitažlivosti.
Věřte mi, budete nedočkavě obracet stránky jednu za druhou.
Pokud chcete
nějakou nenáročnou, a přesto čtivou a napínavou knihu na prázdniny či
dovolenou, neváhejte a uvidíte, že Arthur Hailey je ta pravá volba :-).
Četli jste
některou z jeho knih? Líbila se vám?
Od autora jsem ještě nic nečetla, ale zní to moc zajímavě. Měla bych začít číst víc detektivek. :) Pěkná recenze. :)
OdpovědětVymazatNa mém blogu ses mě včera ptala na recept na muffiny, odpověď jsem ti dala do odpovědi, ale protože si nejsem jistá, jestli si to přečteš, dávám to ještě sem: potřebuješ banány (3ks), špaldovou nebo celozrnnou mouku (ale můžeš samozřejmě i normální bílou) 200 g, 2 vejce, 120 g másla, javorový nebo datlový sirup (doporučuji ten datlový, muffiny budou vláčnější :)) asi 3 - 4 velké lžíce, lžička kypřícího prášku a jedlé sody, kakao, skořice a kokos podle chuti a po upečení můžeš posypat nastrouhanou hořkou čokoládou na dozdobení. :) Rozehřeješ máslo, aby bylo krémové, ne úplně rozteklé, smícháš s celými vejci, přidáš rozmačkané banány, až vznikne krém. Přidáš mouku, jedlou sodu, kypřící prášek, skořici, kokos, kakao a sirup. Košíčky naplň a dej je péct na 170 stupňů a cca 30 minut, ale ze zkušenosti vím, že jim neuškodí ani 35-40 min. Pokud je chceš mít vláčnější, nech je tam kratší dobu. :)
Tak to bys ale měla napravit :-D Je to můj oblíbenec a přijde mi, že ho moc lidí nezná, hlavně asi díky tomu, že to prostě není současný autor a zároveň nenapsal nic tak oduševnělého, aby se zařadil mezi klasiky...
VymazatA děkuju za recept, už se mi sbíhají sliny :-D
Kdysi jsem četla Večerní zprávy, Účinný lék a pak určitě něco z letiště nebo letadla, ale už si nepamatuji, která kniha to byla :) Jsou to výborné čtivé knihy, pro mě takové ideální dovolenkové. Máš pravdu, že dokáže skvěle popsat prostředí a vybírá si taková, která lidi zajímají. Určitě doporučuji.
OdpovědětVymazatTaky mám jeho knihy spojené s prázdninovým čtením nebo cestováním, protože se čtou jedna radost a je to taková jistota, že to nebude nuda :-)
Vymazat