neděle 7. února 2016

Kniha vs. film #1

Zdá se mi, že poslední dobou už filmovým scénáristům trochu dochází dech. V kinech se stále častěji objevují adaptace známých děl jako je Hobit, Anna Karenina, Hvězdy nám nepřály, Papírová města, Marťan, Zmizelá, Hunger Games a mnoho dalších… Občas se mi stane, že zhlédnu film a až pak zjistím, že byl natočen podle knižní předlohy. Coby zapálená čtenářka mám utkvělou představu, že film se nikdy nemůže vyrovnat knize, ale i přesto si knihu dohledám a přečtu. Musím přiznat, že nejednou mé přesvědčení dostalo pořádně na frak. A protože srovnávat Harryho Pottera nebo Hobita s předlohou je tak trochu nošením dříví do lesa, neboť většina správných knihomolů filmy i knihy velmi dobře zná, rozhodla jsem se porovnat o něco starší, ale o nic méně výborné filmy s jejich knižními předlohami.

Čokoláda

Pro Čokoládu i čokoládu mám neuvěřitelnou slabost. Myslím, že na tuto lahůdku oslavnou ódu psát nemusím, ale film Čokoláda si to rozhodně zaslouží. Poetický příběh plný lákavého pokušení v podobě čokoládových pralinek a Johnnyho Deppa (je tam fakt sexy :-)) je opravdu filmem, který je třeba si vychutnat. A když k tomu připočteme okouzlující Juliette Binoche a charismatickou Judi Dench, které jsou mé oblíbené herečky, je to prostě film, u kterého si užívám každou minutu. Naproti tomu kniha od autorky Joanne Harris mírně pokulhává. Je to sice příjemné čtení, ale takovou atmosféru jako film kniha prostě vyvolat nedokázala.

Zdroj: quirkbooks.com

Takoví jsme byli

Příběh o vztahu jednoho protikladného páru, agilní komunistky Katie Moroskyové a okouzlujícího floutka Hubbella Gardinera. Sledujeme jejich vztahové drama začínající v druhé polovině 30. let 20. století na univerzitě, přes druhou světovou válku a poté v centru filmového průmyslu v Kalifornii. První jsem četla knihu (autor Arthur Laurens) a nějak jsem se nemohla rozhodnout, jestli se mi líbí nebo ne, protože politické názory hlavní hrdinky mi nebyly nijak blízké. Ihned po dočtení jsem koukla na film s Barbrou Streisand a Robertem Redfordem v hlavních rolích, a ačkoli to byl svého času vychvalovaný film a herecké výkony obou hlavních protagonistů jsou výborné, bez znalosti knižní předlohy by mě to asi nudilo. Takže závěrem, asi se mi více líbil film, ale jen díky znalosti předlohy :-).

Zdroj: closerweekly.com

Anglický pacient

Knihu, jejímž autorem je Michael Ondaatje, mám moc ráda. Je překrásná. Příběh se odehrává během druhé světové války v opuštěném klášteře v Severní Africe, kde se o ztroskotaného „anglického“ pilota se ztrátou paměti stará ošetřovatelka Hana. Postupné rozpomínání si a rozvíjení křehkého vztahu mezi Hanou a sikhským poručíkem Kipem je tak krásně a poeticky napsáno, že se člověk do postav opravdu vžije a dokáže se ztotožnit s jejich duševními a myšlenkovými pochody. Oproti tomu byl film malinko slabší. Neříkám, že je špatný, to vůbec ne, jen je to prostě další romantické drama, třebaže s Ralphem Fienesem a Juliette Binoche v hlavních rolích a ověnčený devíti Oscary. Ale dle mého názoru nedokázal tak úplně vystihnout kouzlo a náladu Ondaatjeovy knihy.

Zdroj: prezi.com

Anna Karenina

Uznávám, film není až tak starý (mám na mysli ten z roku 2012), ale protože je Anna Karenina kniha, která se mi líbila a Keira Knightly má oblíbená herečka, srovnání si neodpustím. Navíc se chci pochlubit, že jsem Annu Kareninu přelouskala :-D. Děj knihy ruského klasika Lva Nikolajeviče Tolstého asi všichni znáte, tudíž si připomenutí odpustím. Když jsem začínala číst knihu, byla to pro mě docela výzva, protože jsem si myslela, že to bude nudné čtení šíleného ruského autora, o kterém jsme se učili ve škole. A světe div se, ono mě to fakt chytlo a já se nemohla odtrhnout! :-D. Dobře, pasáže popisující potíže ruských rolníků byly trochu nudné, ale jinak jsem knihu doslova hltala. Střet vztahu Anny s chladným a konzervativním Kareninem versus vášnivá, opojná láska s nezkrotným Vronským je tak perfektně psychologicky vyobrazen, že být Annou skáču pod vlak taky :-). Co se filmu týče, filmaři se toho zhostili poněkud netradičně, a to se mi líbilo. Ale i přesto, že zhlédnutí filmu pro mě bylo nevšedním zážitkem, kniha vyhrává :-).

Zdroj: architecturaldigest.com

Snídaně u Tiffanyho

Tak tady to řeknu rovnou. Film je díky kouzelné Audrey Hepburn nepřekonatelný. Holly Golightly je v jejím podání okouzlující, milá, půvabná, mírně bláznivá a je to radost na ni pohledět. Ne náhodou tento romantický film o poněkud lehkomyslné dívce, která v New Yorku plánuje zářivou budoucnost, získal dva Oscary. Mám ten film moc ráda a od knihy jsem měla asi příliš vysoká očekávání. Knížečka je útlá (autor Truman Capote), ale nijak zvlášť mě nenadchla, z kouzla filmu nemá vůbec nic, dokonce i hlavní hrdinka mi místy byla skoro až nesympatická. 

Zdroj: hellogigles.com

Souhlasíte se mnou? U kterých knih máte raději film než knižní předlohu?

8 komentářů:

  1. Snídani u Tiffaniho miluju. Obě verze a ani na jednu z nich nenechám dopustit. U dalších je mi to dost jedn, ale buď jedno nebo druhé.Jsou to kopie,.. Asi podle času a nálady. Ale tu malou hubenou knihu miluju a Audrey je dokonalá.Je zvláštní, že v knize si ji neztotožňuju, to je prostě jiná..

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Fakt? :-) Já film taky miluju, ale kniha mi nějak nesedla... Ale možná je to tím, že když jsem knihu četla, tak už jsem měla natolik vrytou postavu Holly jak ji hraje Audrey (souhlasím, že je naprosto dokonalá :-)), že jsem se ji snažila ztotožnit a nějak se mi to nedařilo... Na Audrey prostě papírová Holly Golightly neměla :-)

      Vymazat
  2. Anna Kareninu zbožňuju v obou podobách. Viděla jsem ještě starší verzi někdy z devadesátých let, ale ta z roku 2012 u mě vítězí. Líbí se mi pojetí společnosti jako divadla, krásně provedeno. Knihu jsem četla už před nějakou dobou a pořád se k ní chystám vrátit, jen zatím nějak nezbývá čas. Každopádně jsem ale Annu nikdy ráda neměla. Mnohem víc jsem si oblíbila Kitty a Levina.
    Pokud jde o čokoládu, ten film je naprosto úžasný. Knihu jsem nečetla, ale slyšela jsem, že to není nic moc. Snídani u Tiffanyho znám pro změnu jen v knižní podobě. Na film se už nějakou dobu chystám, ale časově mi to pořád nevyšlo. Vím, že v tomhle případě se tvůrci knihou až tak moc neřídili, ale myslím, že Audrey mi to vynahradí.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Taky se mí líbí pojetí společnosti jako divadla, je to docela originální nápad a ve filmu to funguje skvěle, a souhlasím, Kitty a Levin jsou úžasní, jak ve filmu, tak i v knize :-)
      Co se týče Čokolády, tak kniha opravdu není zas tak úžasná, znovu ji číst asi nikdy nebudu, zato film asi ještě zhlédnu mnohokrát :-)
      Film Snídani u Tiffanyho si rozhodně nesmíš nechat ujít, za mě je to film, na který se vyplatí si udělat čas :-) Je fakt, že kniha je až takové společensko-psychologické dílko, zatímco film je víceméně romantika, takže je otázkou, jestli to vůbec lze srovnávat... Ale Audrey je tam fakt dokonalá, takže to prostě stojí za to vidět :-)

      Vymazat
  3. S čokoládou naprosto souhlasím, Annu Kareninu jsem nečetla, ale film se mi moc líbil. Ten stejný režisér natočil i Pýchu a předsudek a řekla bych, že tady mám adaptaci i knihu na stejné úrovni.
    Některé knihy si vyloženě říkají o adaptaci, třeba ten zmiňovaný Marťan se mi víc líbil filmově. Hvězdný prach mám taky radši jako film. Jinak se mi moc líbí, když se režisér otrocky nedrží předlohy a přidá do příběhu i něco nového.
    Pěkný článek:)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuji :-) Taky mám ráda, když si autor přidá něco svého, ale musí se to do příběhu hodit a nepůsobit rušivě, což je někdy docela obtížné :-) Obecně si myslím, že zfilmovat známou a oblíbenou knihu není nijak snadné, neboť každý si hrdiny a prostředí představuje po svém... Takže obdivuji ty, kteří to dokázali (viz Pán prstenů, Harry Potter atd.)...
      Pýchu a předsudek mám taky moc ráda, film i knihu, obojí jsem viděla a četla už mnohokrát, ale vůbec nedokážu říct, co se mi líbí víc (snad se rozhodnu do příštího článku :-D)
      Marťanem jsem zatím nedotřená, ale chystám se na to :-) Hvězdný prach znám knihu, která se mi líbila moc, film zatím čeká, až si na něj udělám čas :-)

      Vymazat
  4. Já se fakt stydím, ale u prvních dvou jsem nikdy neslyšela o knižní předloze! Jdu si obě knihy napsat na to-read seznam abych to napravila :) A úplně souhlasím s Kareninou - též mám raději knihu, ale to experimentální filmové zpracování mi vůbec nevadilo. Ba naopak.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. :-D Já na knihu Čokoláda kdysi narazila úplně náhodu v knihovně a to jen díky filmové obálce, jinak bych to taky vůbec netušila :-) A jestli si je přečteš, tak se těším na tvůj názor :-)

      Vymazat

Děkuji za každý komentář, dělají mi velikou radost :-)