čtvrtek 10. března 2016

Potíže začínajícího (knižního) blogera

Mám blog zhruba necelý půlrok, k založení mě vedla láska ke knihám a touha se o názory na přečtené knihy podělit. Ráda čtu, ráda píšu, to bude hračka, myslela jsem si. Jakmile knihu dočtu, během chvilky o ní napíšu článek, pak o tom podiskutuju v komentářích a bude. Tolik k ideálu. A jak to vypadá reálně?

        
Zdroj: pixabay.com        

Když opomenu to, že jako totální počítačové nemehlo nejsem schopna dát svému blogu takový design, jaký bych si představovala a že fotky a obrázky jsou taky někdy malinko zoufalé, tak největší kámen úrazu jsou knižní recenze. Tedy, ony to vlastně ani recenze nejsou. Pod tímto pojmem si totiž představuji něco poněkud sofistikovanějšího než to, co obvykle vyplodím, proto bych o svých článcích raději mluvila jako o názorech než přímo o recenzích. Hlavně jsem zjistila, že ne vždy je snadné vyjádřit veškeré dojmy a převést atmosféru knihy do slov. Snažím se, abych čtenáři knihu přiblížila, ale zároveň abych neprozradila moc.

A takhle s tím většinou bojuju:

Kniha dočtena, usedám k počítači a jdu na to. Nadpis a informace o nakladatelství, či v kterém roce byla kniha vydaná, se píšou zpravidla samy, pak to začíná být horší.

„Mohla bych napsat něco o autorovi.“

Brandon Sanderson byl pro mne až donedávna neznámým pojmem.

„Jasně, hned na začátku se přiznám, že jsem zaostalá a o autorovi nevím skoro nic. Že bych opsala něco z Wikipedie?“

„Teď by to chtělo shrnout děj. Řekněte mi, jak mám šestisetstránkovou knihu vecpat do pár řádků?!“

Ve Finální říši vládne hrozivý a krutý Pán Vládce. Spolu s ním se na chodu říše podílí…

„Cože? To už jsem na konci stránky? Sakra, sakra, sakra.“ – následně mažu a přepisuju

„To by bylo, a asi bych měla napsat něco o postavách… Tak jo, Kelsier byl fakt sympaťák…“

Kelsier je velmi sympatická postava.

„Bezva, kdo tam byl dál…“

Neméně sympatická je postava Vin.

„Ještě něco o Sazedovi…“

Nesmíme zapomenout na Sazeda, který se mi jevil velice…

“Sympaticky?? Propána, jaké je synonymum slova sympatický!? A možná bych mohla zmínit Breezeho, Hama, Špuka, Elenda, Docksona, ale tak nějak mám pocit, že tři sympatičtí lidé stačí…“

„Jdeme dál, chtělo by to se trochu rozepsat o ději. Hm, bylo to fakt napínavé, knihu jsem zhltla, že ani vlastně nevím, o čem byla, ale to by asi nebylo vhodné v článku uvádět… Tak co s tím?“

Kniha má spád, není nouze o akci, intriky, odhalená tajemství a allomantické souboje.

„To by šlo, ale bylo tam i trochu romantiky, jak to tam vecpat?“

Autor nezapomněl ani na lásku.

„Ne.“

Vztah mezi hlavními hrdiny není jen ryze přátelský.

„Ne, ne, ne.“

Pro odlehčení autor zařadil trochu té romantiky.

„Šmarjá, já bych vážně měla vrátit maturitu z češtiny!“

Ačkoli autor akcí rozhodně nešetřil, nevyhnul se ani romantické lince…

„Chjo, líp to asi nevymyslím…“

„Ale super, už to skoro bude, ještě nějaký závěr…“

Kniha se mi velice líbila, protože…

„Se mi prostě líbila!? Lidi, prostě naklusejte do knihkupectví či knihovny a hurá do čtení!“

Knihu rozhodně doporučuji každému fantasy nadšenci.

„Jo, to zní líp…“

V tomhle momentě naprosto mentálně vyšťavená obvykle vypínám počítač a jdu si číst nebo dělat nějakou záslužnou domácí činnost a text nechávám uležet. Druhý den se do toho znovu pouštím a většinu mažu a píšu znova. :-D

Na závěr si ještě pečlivě kontroluju pravopis. Do doby než jsem se pustila do psaní blogu, jsem měla za to, že pravopis vcelku ovládám. Jasně, čárky ve větách si tak nějak žijí svým vlastním životem, ale mandarynka bych nikdy nenapsala! :-D Nyní se musím přiznat, že Pravidla českého pravopisu jsou mým nezbytným spojencem, protože v některých věcech fakt tápu (píše se Advent nebo advent, dechberoucí nebo dech beroucí, shltnout nebo zhltnout atd.)

Takže takhle nějak probíhá moje tvorba článků. Ujistěte mě, že se to časem zlepší! :-D

Jak to máte se psaním recenzí vy? :-)

42 komentářů:

  1. Dost podobně, proto jsem zatím žádnou recenzi nenapsala ;-). Vtipný článek.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. :-D Mně to sice hrozně baví, ale tak nějak mám pocit, že výsledek neodpovídá vloženému úsilí :-) A když už někdy mám pocit, že se to fakt povedlo, tak si pak přečtu na internetu reálnou recenzi a upadám do deprese :-D

      Vymazat
  2. Moc pěkné :D :D Jsem se i nasmála, recenze píšu ráda, dělám si tedy poznámky i během četby knížky, ze začátku mi to přišlo narušující ale časem jsem se to naučila :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuji :-) Já si právě během četby poznámky zakázala dělat, protože pak pořád odbíhám od četby psát postřehy a už vymýšlím, co napíšu a vůbec se nejsem schopná soustředit na čtení :-) Ale je fakt, že občas mě během čtení napadne nějaký šikovný obrat, který bych pak mohla v recenzi využít a i přes snahu vložit si ho do paměti, ho většinou stejně zapomenu :-D Musím v tom nějak najít rovnováhu :-)

      Vymazat
  3. Paráda :)
    Nechci strašit, ale pokud jsi tak pečlivá, jak píšeš, tak se to nezlepší ani po dvou letech :D (připomínáš mi mě :D). Aspoň já si na recenzích ráda nechávám záležet. Trvají mi minimálně dvě hodiny (a obvykle taky nechávám text uležet do dalšího dne a pak tam najdu ještě spousta blbostí a jsem ráda, že jsem zbrkle nezveřejnila článek hned po dopsání) v závislosti na tom, jestli mě zrovna políbí múza, zda jsem k psaní zasedla hned po dočtení, zda mám výčitky, že bych měla dělat něco jiného, nebo na tom, jak moc se mi kniha líbila. Paradoxně se mi nejhůř píší recenze na knihy, které se mi hodně (ne nejvíc) líbily.
    Napsala jsi to skvěle :) Víc takových článků :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuji :-) Néé, to mě nestraš! :-D Já si pořád říkám, že časem se to zlepší a že se konečně naučím přesně vyjadřovat :-D
      Text musím nechat uležet vždycky, kolikrát jsem taky měla hned po dopsání pocit, že to je fakt skvěle napsané a okamžitě to musím publikovat, aby si to všichni mohli přečíst, ale pak zachovám klid a druhý den si za to děkuju, protože tam většinou bývá spousta nesrovnalostí, chyb, hrubek a navíc s odstupem některé věci dokážu vyjádřit lépe :-)
      A souhlasím s tím, že o knihách, které se hodně líbily se píše nejhůř :-)

      Vymazat
  4. Tohle je tak geniálně vtipně podaný! :D
    Já si ale myslím, že tohle není jen u těch začínajícíh blogerů, sama ty (rádoby) recenze píšu už něco přes dva roky a v lecčem jsem na tom podobně, jako ty :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuju :-)
      Ach jo, já měla za to, že se to časem, zkušenostmi a narůstajícím počtem napsaných článku zlepší, ale asi ne no :-D

      Vymazat
  5. Tenhle článek mě pobavil. :) Taky nepíšu recenzi zrovna pět minut, ale když už ji mám napsanou a už jsem ji i po sobě přečetla, nějak se nezdržuji a dávám ji na blog. :) Taky mi hodně pomáhá, že jsem v poslední době začala psát dlouhé komentáře ke knihám na Goodreads, takže vždycky, když na tu knihu píšu recenzi, otevřu si GR a Databázi ty komentáře se snažím ještě něčím dalším doplnit. Tím pádem vlastně nehrozí, že bych nevěděla co napsat, pokud recenzi píšu po delší době. :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Já to právě docela odkládám doufajíc, že mě napadne, jak to ještě vylepšit (většinou nenapadne :-)), takže s publikováním často možná až zbytečně otálím :-)
      Je fakt, že komentáře na Databázi i GR jsou často takové minirecenze (pokud teda někdo napíše víc než líbilo se mi to) :-) Ale když si představím, že smolím komentář a pak se z toho ještě snažím udělat článek, tak teda nevím no :-) Ale postup je to dobrý, to zas jo :-)

      Vymazat
  6. No na to jak suprově jsi napsala tento článek, především vtipně, tak bys neměla mít problémy :-D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuji :-) No ono je něco jiného psát takový článek (takhle to fakt reálně probíhá, takže se to psalo samo :-D) a něco jiného psát o knize, kde fakt válčím s pořádným vyjadřováním :-)

      Vymazat
  7. Odpovědi
    1. Tak to jsem ráda, že jsem pobavila :-) Jen kdybych se tak smála i při psaní těch recenzí :-D

      Vymazat
  8. Vtipný článek! :D Přeji ti hodně štěstí do budoucna, aby to šlo čím dál tím snadněji. :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuji :-) Štěstí bude potřeba nebo z toho brzo zešedivím :-D

      Vymazat
  9. Hurá, konečně někdo uznal, že to co plodí, nejsou recenze, pojďme si podat ruce.
    A proč bys vlastně měla používat jenom "recenze" k vyjádření se o knížce? To nemůžeš napsat normální článek ve kterém bys rozebrala jenom to, co chceš? Opravdu to nejde?

    Jestli chceš být ohleduplná kvůli spoilerům, taky se na to vykašli- psát o něčem, co nemůžeš přesně určit je naprosto k ničemu. Navíc, každý jde tvůj článek přečíst dobrovolně (na vlastní nebezpečí), když se bude chtít vyhnout spoilerům, půjde na jiné (oficiálnější) stránky. Není se čeho bát, nikdy jsem nezažila, že by někdo nadával do komentářů, že mu byl vyspoilerován konec.

    Od tohohle, co jsem popsala se odvíjí to "psaní recenzí", když musíš k tomu co chceš napsat přidat ještě milion dalších faktů, které tě vlastně nezajímají (opravdu mě zajímá odkud autor pochází? Nebo jak vypadá? atd.), tak to nestojí fakt za nic.

    Kdybych osobně měla napsat ke každé přečtené knize "recenzi" brzy bych blogovat přestala, navíc každá knížka si nezaslouží aby se o ní dál psalo, není povinnost si něco přečíst a okamžitě o tom napsat článek.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Díky za podnětný komentář :-) Přijde mi, že slovo recenze se v knižním blogerství používá pro jakýkoli článek o knihách, protože co si budeme povídat, jen málo blogerů píše skutečné recenze, většinou jsou to názory, dojmy (někdy jen převyprávění děje)... A já tenhle termín vlastně přejala s vědomím, že opravdu píšu jen jakýsi můj pohled na knihu...
      Rozhodně souhlasím s tím, že není nutné o knize psát recenze (v pravém slova smyslu), zvlášť ne na osobním blogu, kde si píšu jen tak pro radost a pro touhu se bavit o knihách, jen by to chtělo prostě vymyslet jiný název.
      Je pravda, že spoilery občas zbytečně moc řeším (abych pravdu řekla, mně osobně taky nevadí se občas dozvědět víc, než by třeba bylo nutné), tak na tom asi ještě zapracuju :-)

      Vymazat
  10. Moc krásně napsáno :) Vážně jsem se zasmála a úplně mi mluvíš z duše :) Můj proces psaní recenze je dost podobný :D I když jakmile se jednou rozjedu, tak píšu a už je to dobré :) Nejhorší je začít :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Díík :-) Tak to jsem ráda, že nejen já s tím válčím :-D
      To je fakt, že začátek je někdy nejhorší a když někdy fakt váhám, tak zkouším psát stylem - bez hlavy a paty budu psát, co mě zrovna napadne, a ono z toho něco vyleze - noo, většinou to pak sice nedává smysl, ale taky je to svým způsobem začátek :-D

      Vymazat
  11. Naprosto ti rozumím. Úplně mi bereš slova. Hodne jsem se při čtení tvého článku nasmála a rikala jsem si: jooo, tak v tom nejsem sama. :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jsem fakt ráda, že tyhle problémy neřeším jen já :-D Kdyby mi lidi v komentářích psali, že s psaním recenzí nemají žádný problém, tak bych asi upadla do velké deprese :-D Ačkoli po přečtení recenzí některých blogerů mám někdy pocit, že oni tyhle problémy fakt mít nemůžou :-D

      Vymazat
  12. Opravdu jsi mě rozesmála. :D Skvělý článek, připomíná mi to, proč recenze poslední dobou moc nepíšu. :)
    Většinou mám takový ten blok typu: "všechno, ale fakt všechno na tý knize je úžasný" :)
    Taky třeba neumím knihy úplně zdrbnout. Buď si asi prostě vybírám správné knížky a nebo jsem moc mírná, ale já tam skoro vždycky najdu něco, co se mi líbí. :)
    Taky píšu recenze docela dlouho, obdivuji lidi, co je dokážou sesumírovat za půl hoďky. :)
    Měj se pěkně. :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Dík :-) Jo, taky mám někdy pocit, že když píšu o knize, která se mi hodně líbila, tak se to tak hemží superlativy, že to vůbec nepůsobí reálně :-D
      Ale zdrbnout knihu já zase umím, paradoxně se mi negativní recenze píšou mnohem líp :-D Až se někdy musím krotit, aby se to dalo číst, ale zas takových naštěstí píšu minimum :-)
      A jo, taky neskutečně obdivuju lidi, co mají během chvilky recenzi napsanou, někdy se s tím fakt párám :-)

      Vymazat
  13. O sérii Mistborn a zmiňovaném autorovi jsem dříve vůbec neslyšela, ale pak jsem na ně jednoho dne asi před dvěma týdny omylem narazila a mám pocit, že od té doby je pořád někde vídám - že by osud? Každopádně hodně lidí si jí taky vychvaluje, takže až dokončím sérii, kterou mám momentálně rozečtenou, nejspíš se vrhnu na tuto.
    Jinak je hodně zajímavé srovnávat cizí myšlenkové pochody, co se tvorby článků týče - zvláštní, jak se v některých místech takřka přesně ztotožňujeme :)
    Lory Humble

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To je prostě osudové znamení, že si ji máš přečíst :-D Jinak to nevidím :-)
      To je super, že takové praštěné myšlenkové pochody nestraší jenom v mojí hlavě :-D

      Vymazat
  14. Moc pěkný článek, zasmála jsem se. Taky se s recenzemi většinou potím dost dlouho, ale na druhou stranu mě to baví :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Dík za pochvalu :-) Mně to taky baví, jen někdy fakt šílím z toho, že absolutně nejsem schopná vyjádřit, jaké dojmy ve mně kniha zanechala a občas mě rozčiluje, že nad tím strávím spoustu času a výsledek tomu moc neodpovídá :-D Ale jo, baví mně to fakt hodně (jinak bych to taky nedělala že), jen stále doufám, že časem mi to půjde snadněji :-D

      Vymazat
  15. Miluji tenhle článek od začátku až do konce. Přes všechny tyhle počáteční trápení (jak nastavit správně design, aby se mi líbil, aby byl co k čemu, a aby nebyl zas úplně obyčejný) až k těm psacím trápením (přece nemůžu tohle slovo použít dvakrát v jedné větě,... jo, ale když ono to vlastně nejde říct jinak - ale musí to jít říct jinak!) se dokonale poznávám.
    Kdybych byla na facebooku, rozhodně bych dala palec nahoru. Občas si říkám, že by tuhle funkci mohl zavést i blogspot :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Díky za chválu :-D Jo jo, dávat like na blogspotu by se mi líbilo :-)
      Na jednu stranu jsem ráda, že se s těmito problémy nepotýkám jen já, ale na druhou stranu přece není možné, abychom s tím takhle válčili všichni! :-)

      Vymazat
  16. Já to mám úplně stejně :D Tenhle článek mě fakt rozesmál, protože jsem se v tom hrozně našla...hlavně "Jaký je synonymum ke slovu sympatický" které se mi navíc doplňuje s "Kdys naposled ke knize nenapsala, že si autor vyhrál s postavami, co? Už ani nevíš, co?" :D A těch překlepů co dokážu vytvořit!

    Jinak o svém psaní recenzí jsem kdysi také plodila článek, takže kdyby ses chtěla podívat, jak u psaní úpí druzí:

    http://book-lords.blogspot.cz/2015/08/o-psani-recenzi.html

    Moc pěkně a vtipně napsané! :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuji :-) Máš na tohle téma taky skvělý článek, ve kterém se opravdu poznávám, obzvláště fotka tvého půlhodinového snažení je mi velice povědomá :-D
      Jen teda místo záložek si u zajímavých pasáží většinou zapíšu číslo stránky (protože záložky mi přijdou hrozně nespolehlivé, vždycky je nějak vytratím), ovšem tragédie je. pokud papírek s čísly ztratím, anebo po dočtení knihy vůbec nechápu, cože mi na té dané stránce přišlo tak zajímavé :-D
      Ovšem převedení článku z Wordu do Bloggera je někdy opravdu svízelné, jak jsem relativně trpělivý člověk, tak při nespolupráci Bloggera vidím rudě:-D
      A co se týče fotografování, tak k tomu jsem ještě nedošla (zatím trapně stahuju obrázky z internetu), ale chystám se, a jak se znám, to bude taky veselé :-)

      Vymazat
  17. Pro mě je úplně nejtěžší prostě ZAČÍT psát. Zásadně nepíšu o knize, kterou jsem právě dočetla, ale klidně až za několik dnů, když je hodně dobrá, tak i týdnů, prostě až si to v hlavě srovnám. Většinou si během čtení dělám poznámky, to mi pak při psaní o knize docela pomáhá. Mám dny, kdy prostě nemůžu psát a nic bych nevyplodila ani kdyby mě mučili, prostě jen sedím a čumím, a naopak jindy to jde úplně samo. Už jsem se naučila, že píšu, až se mi prostě chce, do ničeho se nenutím a zdá se mi to tak nejlepší. Někdo si řekne, že třeba napíše 2 články týdně - to já bych nemohla, v nedodržování pravidel jsem přebornice, už pouhá jejich existence mě přivádí k šílenství :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tak to já musím začít psát ideálně hned po dočtení, to mi většinou naskakují ta správná slova lépe než když nechám knihu uležet, čerstvé dojmy se mi prostě nějak lépe zpracovávají :-)
      A též jsem zjistila, že někdy nad tím sedím a prostě to nejde, dřív jsem se snažila to násilím překonat, ale bylo to k ničemu. Teď už jsem chytřejší a když nad tím bezradně sedím, tak to vzdávám a po pár dnech to překvapivě jde samo :-) Taky jsem si původně říkala, že budu psát články s nějakou pravidelností a pak jsem přišla na to, že se tím pak zbytečně stresuju a přitom si blog chci psát pro radost a ne pro to, abych měla nějaké termíny, kdy musím něco napsat, tak jsem od toho zase upustila :-)

      Vymazat
  18. Zaujímavý článok a aj som sa zasmiala, pretože v niektorých veciach som videla aj svoje začiatky. :D Ja som to ale tak vážne nebrala. V niektorých veciach som flegma a vtedy som ešte nevedela, čo robím a bolo to viac-menej len pre mňa a tak som to neriešila. Neriešim to ani teraz aj keď recenzie a články sa po štyroch rokoch zlepšili, ale praxou sa do toho tak nejak dostaneš a bude to pre teba prirodzené a budeš vedieť lepšie vyjadrovať svoje myšlienky a nájdeš svoj štýl písania. :D Ja sa s recenziou veľmi netrápim, väčšinou je do hodiny napísaná, viac mi trvá robenie fotiek :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Do hodiny?! Kecáš! To se mi snad nikdy nestalo :-D Vždycky se s tím tak nějak zadrbu a nakonec to píšu docela dlouho, ale je fakt, že v těchto věcech jsem docela perfekcionista (otázkou je, jestli je to výhoda nebo spíš na obtíž), takže nad tím dumám, jestli by se to nedalo napsat lépe. Ale pořád věřím, že praxe a zkušenost udělá své a časem podstatně zrychlím :-D

      Vymazat
  19. Za článek moc děkuji a jsem ráda, že v tom nejsem sama. Je zvláštní, že knížku jsem schopná přečíst během dvou anebo tří dní, ale recenze mi trvá týden. Nejtěžší je vždycky začátek, ale stejně to musím nechat uležet a k článku se vrátím třeba až druhý den. Taky to u mě na blogu podle toho vypadá. Ale za článek děkuju. Při jeho čtení jsem se hodně nasmála, protože v tom vidím sebe. :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Též jsem ráda, že v tom nejsem sama :-D A mám to podobně, knihu mám přečtenou raz dva a s recenzí se neskutečně babrám a nechat článek uležet je pro mě nutnost, takže mám zásadu nikdy nepublikovat okamžitě, i když mám pocit, že to je dobré :-)

      Vymazat
  20. Jako bych to psala já :D Ten pocit po dopsání je ale nenahraditelný. I kvůli němu to dělám :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To je pravda, po dopsání mám taky pocit dobře odvedené práce a to za to stojí :-)

      Vymazat
  21. Konečně jsem se dostala i k tomuto super článku :) Ani nevíš, jak mi mluvíš z duše. Já ze sebe ta hodnocení knížek doslova potím a je to tvrdě vydřené. Nejhorší je, když něco sepíšu a pak se kouknu na nějaké profi recenze, to mám pocit, že bych měla vrátit nejen vysokoškolský diplom, ale i ten maturitní. Jinak u mě na blogu mám taky kategorii "recenze" v uvozovkách, protože jsou to spíš mé dojmy z knížek. Někdy, když už fakt nevím, kudy dál, tak si řeknu, prostě se uvolni a napiš jednoduše, co si o knížce myslíš... Jako bys to někomu známému vyprávěla :) Jinak články dávám ještě před publikováním přečíst manželovi, který vůbec nečte, aby mi řekl svůj názor a nebyla jsem jediná, kdo to četl. Takže pak třeba zazní - proč tam píšeš všechna ta jména postav, to by mě vůbec nezajímalo... :) Když mi řekne, že jsem ho na knížku nalákala, tak zas začnu uvažovat, jestli jsem ji přehnaně nevychválila :) No prostě se v tom pořád trochu plácám. Proto jsem si vlastně blog založila, abych se o knihách naučila trochu psát a zlepšovala se v tom. Musím říct, že už to začíná být maličko lepší, ale záleží také na knize. O některých se mi píše lépe, o jiných hůře. Do některých se raději vůbec nepouštím :) Každopádně díky za článek i ostatním za komentáře, je fajn vědět, že v tom nejsem sama.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Já si právě založila blog s ideou, že psát o knihách je hračka, velmi naivní představa :-D
      Zpočátku jsem se snažila dát to přečíst sestře, ale vůbec neuměla být kritická, tak jsem to pak vzdala a holt doufám, že to co vyplodím není úplná slátanina :-D
      A taky se mi stává, že dopíšu článek, přijde mi docela dobrý a pak si na danou knihu přečtu nějaké pořádné recenze a totálně upadám do deprese, že to fakt nikdy takhle dobře nenapíšu, ale zase si říkám, že cvičení dělá mistra, tak snad to bude někdy lepší... I když komentáře mě přesvědčují o tom, že možná ne :-D Ale aspoň vím, že s tím nebojuju sama :-)
      A pravda, taky mám pocit, že to často záleží na knize, jsou knihy o kterých se článek píše skoro sám a pak jsou knihy, u kterých se nejsem schopná vymáčknout a když už dám něco dohromady, tak to vůbec nevyznívá tak, jak bych si představovala...

      Vymazat

Děkuji za každý komentář, dělají mi velikou radost :-)