Pozitivní týden #25

Nevyspání, zima a nulové sluneční světlo mají za následek to, že mi náladu dokáže zvednout kdejaká blbost. Tento týden například:

Nové díly Gilmorek

Gilmorova děvčata. Miluju je, zbožňuju je, uctívám je a zatím jsem nenašla seriál, na který bych se dokázala dívat pořád dokola. Raději nebudu přiznávat kolikrát už jsem všechny řady viděla, abyste mě neměli za cvoka. Kdyby to šlo, tak se stěhuju do Stars Hollow, chodím na jídlo k Lukovi a na páteční večeře k Emily. Takže vás asi nepřekvapí, že jakmile se objevily čtyři nové díly, musela jsem je vidět a to hned (což je se dvěma malými dětmi utopie a ze čtyř dílů se tak stala mnohadílná minisérie po deseti minutách :-D). Sice musím říct, že už to nebylo tak úplně ono, ale na obrazovce jsem byla stejně přilepená. Zkrátka parádní nostalgie.

Zdroj: gilmorova-devcata.cz

Kniha o hubnutí

Tohle mě nesmírně pobavilo. Zhruba měsíc po porodu mi k jiné objednané knize přišla publikace Hubneme se smoothies. Cože? Co mi tím kdo chce jako naznačit?? A ještě před Vánoci, kdy jsem se těšila, že kila navíc z neřízené konzumace cukroví budu schovávat za ta poporodní :-D. A korunu tomu nasadil můj milý, který dodal: „Super, koupím ti na Vánoce smoothie maker.“ Love him :-). Ale jinak je to kniha hezká, se spoustou receptů a návody, jak shodit nějaké to deko, ovšem nikdy jsem žádnou dietu nedržela a ani se do toho nehodlám pouštět, tak kdybyste o ni někdo měli zájem, daruji :-).

Kdo to chce? :-D

Cruelty free cukroví

Letos se ve mně nějak hnulo svědomí a s láskou ke všem živým tvorům máme všechno vánoční cukroví bez jakýchkoli živočišných produktů a palmového oleje, což mě docela dost těší. A protože synek si bude na cukroví pochutnávat taky, tak je i bez cukru a bílé mouky. Já vím, zní to asi dost nejedle, ale když máte ty správné recepty, tak je kupodivu docela dost dobré (alespoň to soudím z toho, že nám nějak podezřele rychle mizí z krabic). Takže letos se u nás mlsá s dobrým pocitem :-).

Hasičský výjezd

Vždycky jsem si myslela, že nadšení pro popeláře, bagry, buldozery, jeřáby a hasiče mají jen malí kluci, kteří na tyhle nevzhledné stroje dokáží koukat hodiny a hodiny (zatímco maminka pomalu přimrzá k chodníku), leč není tomu tak. Zažili jsme na procházce kompletní hasičský výjezd v plné polní. Tři houkající hasičská auta, ze kterých vyběhli hasiči v plné výzbroji mě zaujaly natolik, že jsem s nadšením koukala taky. A nejen proto, že zachránci byli dosti pohlední. Chápejte, adrenalin stoupá, vzrušení dosahuje vrcholu a to jsme byli jen pozorovatelé. Než se zhrozíte, co jsem to za necitu, že s radostí sleduji cizí neštěstí, tak dodávám, že to byl falešný poplach :-). Synek byl pochopitelně v sedmém nebi a stáli jsme tam tak dlouho, dokud jsme nezamávali poslednímu odjíždějícímu vozu. A tentokrát mi to ani nevadilo.

Vánoční výzdoba

Konečně jsem se vzmohla a zamořila náš byt vánočními ozdobami. Můj milý sice šílí, že uklizeno není, ale hlavně, že všude visí zvonečky, hvězdy a sobi, ale bez toho by to zkrátka nebyl ten pravý adventní čas. Já si teď každý večer zapálím svíčky, pustím koledy a užívám si těšení se na Vánoce :-).

Jaké jsou vaše drobné radosti? :-)