Autor: Peter S. Beagle
Původní název: The Last Unicorn
Nakladatelství: Altar
Rok původního vydání: 1968
Rok českého vydání: 1997
„Zrušil jsem zasnoubení s princeznou, kterou jsem měl pojmout za
ženu – a jestli myslíš, že tohle nebyl hrdinský čin, pak neznáš její matku.“
Poslední jednorožec
je klasika. Kouzelný pohádkový příběh osamělé jednorožky je nejen pocta fantasy
žánru, ale také vzdává hold lásce, věrnosti, vytrvalosti a životu jako
takovému. Vypráví o lidské osamělosti i hledání sebe sama. O kráse, kterou pro
oči nevidíme a prozření, že někdy je třeba ledacos obětovat, aby byla vykonána
správná věc.
Ústřední
hrdinkou je osamělá jednorožka, která si žije spokojeně ve svém lese do té doby,
než začne pátrat, kam se poděli ostatní jednorožci. A vydává se na dalekou
cestu. Postupně se k ní přidává nešikovný mág Šmendrik a Dršková Běta a
společně tak putují do země krále Morana, kde by mohli získat odpovědi. A
co by to bylo za pohádku, kdyby chyběl udatný princ, starodávná kletba a
nepřítel v podobě Rudého býka?
Mně se do ruky dostalo první české vydání z roku 1997, ovšem nakladatelství Argo vydalo tuto knihu znovu v roce 2009 s nádherně ilustrovanou obálkou, která přímo vystihuje atmosféru knihy. Navíc je tam přidána novela Dvě srdce, která tvoří jakési pokračování. A dočetla jsem se, že kniha se těší takové oblibě, že Argo chystá na příští rok opětovné vydání, tak neváhejte.
V dnešní
době už jsme zvyklí na jiné fantasy příběhy, chceme akci, svižný děj a
romantiku naservírovanou na stříbrném podnose. Proto se začátek může zdát velmi
pomalým a unylým. Ovšem ty, co překonají počáteční nevoli, čeká odměna
v podobě poetického příběhu plného veršů, krásných přirovnání a snového
okouzlení. Autor dokáže dát ději přesně tu pravou dávku vzletnosti a lyriky,
aby byl příběh jaksepatří pohádkový. O to více je překvapivé, že dokáže čtenáře
nejen básnicky unést, ale i řádně pobavit. Vyprávění je proloženo řadou
nejapných vtípků, za které by se svou ironií a absurditou nemusel stydět ani
slovutný Terry Pratchett, což je nesmírně osvěžující a dodává to příběhu jiskru.
„Já vůbec nebyl zmatený,“ ohradil se Kujón.
„Ani na okamžik. Možná ti takový občas připadám, ale to jsou mimikry.“
Poměrně
neobvyklé je i vědomí hlavních postav, že jsou součástí něčeho, co je přesahuje
a a dle toho se chovají, v momentech nerozhodnosti tak následují klasické
pohádkové schéma. Ostatně postavy jsou velmi povedené a různorodé. Jednorožka,
která po proměně do lidské podoby bojuje s vědomím své vlastní hodnoty.
Šmendrik, nesmrtelný, zoufalý mág, který se cítí prázdný a touží pouťové triky
nahradit pravou magií, kterou ovšem nedokáže ovládnout. Běta, pragmatická a
přece neracionálně lapena nadpřirozenou dokonalostí jednorožky, a pak také král
Moran, šílený panovník, archetyp zlého krále, ve kterém ovšem rozpoznáte
neuvěřitelný smutek.
Mág se
unaveně usmál. „Porozumíš. Teď jsi v příběhu spolu s námi a nezbývá
ti, než s ním srovnat krok, ať se ti to líbí nebo ne. Chceš-li být znovu
jednorožcem, musíš následovat pohádku do hradu krále Morana,i dál, kamkoli si
zamane. Příběh nemůže skončit bez princezny.
Poslední jednorožec
oslavuje hodnoty jako síla přátelství a také čistá, neposkvrnění láska. Láska
pro ni samotnou, nezatížená nánosem lží a pokrytectví. Celou knihu provází
melancholická až tklivá atmosféra a výborně sehraný konec ve vás zanechává
spíše pocit ztráty než vítězství.
Velmi
povedený je i překlad, který má na svědomí Michael
Bronec. Věřím, že poradit si s řadou veršů a netradičních porovnání nebylo
dvakrát lehké.
„Jsem zasnouben,“ vykrucoval se Šmendrik. „S
borovicí vejmutovkou. Už od dětství. Sňatek dohodnutý rodiči, neměl jsem na vybranou.
Beznadějné. Náš příběh se nikdy neodehraje.
Lípou zalomcoval výbuch vzteku, jako by se
ocitla v poryvu bouře. „Kéž ji potká jmelí a kůrovec!“ zasyčela divoce.
„Prokletá jehličnanka, zatracená konifera, nestoudná nahosemenačka, nikdy tě
nedostane! Zhyneme spolu a všechny stromy budou uchovávat vzpomínku na naši
tragédii!“
Jinak výborný
je i animovaný film z roku 1982, který knihu věrně vystihuje :-).
Přes moji
počáteční nechuť se do příběhu začíst jsem byla ve výsledku okouzlena, takže
knihu můžu s klidným a lehce melancholicky naladěným srdcem doporučit.
V seznamech nejlepší fantasy se neocitla náhodou.
Znáte? Líbí
se?
Jééé, tu jsem četla tak deset let zpět. Mám přesně tohle vydání někde doma. Musím knihu pohledat a přečíst znova. Pamatuju si, že se mi hodně líbila. Díky za připomenutí!
OdpovědětVymazatFakt? To je super! :-) Doufám, že za deset let si dám taky rereading :-D Ta kniha za to rozhodně stojí :-)
VymazatKrásná recenze. O knize jsem nikdy neslyšela, možná to bude tím, že fantasy není můj oblíbený žánr až na takové ty bestsellery jako je Harry a LOTR :D Ale tohle vypadá jako "chytré" fantasy s něčím navíc...:)
OdpovědětVymazatDěkuju :-) Jo jo, tohle má právě něco navíc, ale je to tak těžko uchopitelné, že si to člověk uvědomí málem až někde v polovině knihy a ještě hůř popsatelné, tak si nejsem jistá nakolik to recenze vystihuje, zkrátka je potřeba si to přečíst :-)
VymazatMoc pěkná recenze :) Já na tom byla stejně :) Na začátku jsem byla vůči knize trochu nedůvěřivá, ale nakonec mě úplně okouzlila :) Hned mám chuť si ji přečíst ještě jednou :)
OdpovědětVymazatTak to je super, že se v názoru shodneme :-) Jo jo, taky si říkám, že jsem ji určitě nečetla naposled :-)
VymazatMinulý rok jsem po téhle knížce znovu sáhla a znovu si ji přečetla, já mám právě to nové vydání a tahle knížka se řadí mezi mé oblíbené fantasy. Jako malá jsem si zamilovala právě animovaný film, a pak jsem zjistila, že existuje knížka. Tenhle krásný příběh mě nikdy nepřestane bavit.
OdpovědětVymazatTak to je paráda :-) Já jsem moc ráda, že jsem ji objevila a přemýšlím, že nové vydání by si určitě zasloužilo své místo v mojí knihovně :-)
Vymazat